Obecná informovanost věnující této problematice je velice špatná. Většina lidí přijímá málo tekutin, a toto malé množství je ještě hrazeno z podstatné části kofeinovými nápoji s vysokým obsahem cukru, které mají močopudné účinky a organizmus silně překyselují. Narušuje se tím acidobazická rovnováha v organizmu a nastává stav, který označujeme jako dehydratace. Tento stav, pokud je dlouhodobější, představuje řadu zdravotních rizik, počínaje zahuštěním vnitřního prostředí, nebezpečím vzniku oběhových poruch, rizikem vzniku močových či žlučových kamenů, močových infekčních postižení, způsobuje špatné vyměšování, narušení psychických funkcí spojených s předrážděností, nesoustředěním, bolestmi hlavy, a podobně. Nutnost dostatečné hydratace organizmu je tedy nezpochybnitelná. Již zdánlivě velmi malý, zhruba 2%-tní pokles množství vody v organizmu, může vést k vážným mentálním změnám v podobě ztráty krátkodobé paměti, omezení koncentrace a neschopnosti vykonávat jednoduché matematické výpočty.

Jednoznačně je na správnou hydrataci, tedy zavodnění organizmu vhodná čistá voda, ale ne každá voda. Mimo čistoty a minimální mineralizace musí být lehko vstřebatelná, t.j. měla by mít menší shluky molekul – klastery a u co největšího množství spotřebovávané tekutiny by neměla být porušena krystalická mřížka. Měla by obsahovat nezbytné ionty se správným nábojem, přičemž velice důležité je i vyvážené pH, tedy kyselost vhodná pro naše tělo a tkáně. Doporučit lze v rozumné míře neslazené ovocné, zelené i tmavé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy čerstvě vylisované, čistou pitnou vodu z vodovodu, zde doporučuji její kvalitu překontrolovat, ale ve větších městech zpravidla není špatná, balené stolní vody a některé stolní přírodní minerálky. Minerálky opravdu umírněně a pouze z léčebných důvodů, jinak jsou minerální vody na rozdíl od dezinformačních doporučení reklamních kampaní výrobců k trvalé konzumaci naprosto nevhodné. Menší část příjmu tekutin převážně v letních měsících je možno nahradit zásaditým pivem. Zásaditou reakci mají ovšem pouze nejkvalitnější piva, především světově známé pivo plzeňské, které se jeví jako vhodný rehydratační nápoj pro svůj vysoký obsah vody (92 %), iontovou vyváženost, izotonickou povahu a nízký obsah alkoholu. Oproti pití běžných slazených nápojů není při pití piva organizmus zatížen prázdnými kaloriemi, případně řadou zbytečných barviv a aromatizantů. Naopak s pivem přijímá tělo nejen vodu, ale i řadu potřebných minerálních látek, vitamínů, aminokyselin a dalších tělu prospěšných substancí, zvláště v období, kdy se více potíme. Důrazně zde upozorňuji na umírněnou a nepravidelnou konzumaci tohoto nápoje, rozhodně nedoporučuji pití pravidelné ve velkém množství.

Cíleně bychom se měli vyhýbat nápojům energetickým, kolovým a příliš sladkým limonádám, neboť sladká chuť zvyšuje pocit žízně a cukr znamená okamžité zaplavení organizmu kyselinami. Z podobného důvodu je třeba opatrnosti i u perlivých vod sycených větším množstvím oxidu uhličitého, který sice příznivě ovlivňuje chuťové vlastnosti, ale ve větším množství narušuje zažívání a opět zvyšuje kyselost.

Často máme tendenci význam vody podceňovat i přes to, že tvoří největší část naší tělesné hmotnosti. Tělíčko novorozence dokonce obsahuje 75% vody. Voda v našem těle je nositelkou různých látek, přepravuje živiny, chová se jako rozpouštědlo a ředidlo, proniká do buněk a umožňuje mezibuněčný přenos nutný pro odvádění odpadních látek, napomáhá trávení, dilatuje orgány a tkáně, přenáší elektrické vzruchy. Představuje naši ucelenou soustavu od chemické cesty, přenosu energie, účastní se procesu spalování, maže, chladí a tvoří tepelnou banku. Průměrná běžně uváděná denní ztráta vody dospělého Středoevropana je nejméně 2,4 litry. Vyloučí se hlavně močí, potem, stolicí a při dýchání. Je proto nezbytné minimálně toto množství bezpodmínečně zase doplnit a vypít nejméně 2,5 litru tekutin. Část vyloučené vody sice přijímáme v potravě, rozhodující množství však musíme doplnit pitím. Tady je důležité, co pijeme a z výše uvedených důvodů je jasné, že by voda měla být co nejlepší a co nejvyšší energetické kvality. Jen kvalitní voda udrží tělo zdravé, ale existují v ní velké rozdíly a naše buňky potřebují vodu, která vytváří takzvané klastry, shluky, v nichž jsou obsaženy všechny její energetické informace. Tím se stává nositelem energie a informací prvního řádu. Tyto informace a energie jsou důležitější než všechny ostatní látky ve vodě obsažené a jsou spoluzodpovědné za náš zdravotní stav.