Optimální hydratace organizmu
Třetí a velmi důležitý stavební blok Vašich nových základů zdraví představuje správné hospodaření s tekutinou ve tkáních Vašeho těla. Pokyny lékařů, ve smyslu obecného doporučení, že máme více pít jsou bez zavedení neměnného správného denního režimu neúčinné. Správný pitný režim se velice zanedbává a navíc pokud lidé vůbec něco pijí, tak se jedná o nápoje špatné, zpravidla silně kyselinotvorné a dehydrující. Voda je základ života i našeho těla, které je tvořené vodou ze 72%, kosti cca 35 %, mozek 85%, játra, krev až 90%, přičemž dvě třetiny celkového objemu jsou obsaženy v buňkách. Jedna třetina pokrývá objem cirkulujících tělních tekutin – krve, mízy-lymfy a tkáňového moku. Je tedy třeba mít po celý den zajištěn stálý přísun tekutin nutných pro udržení dostatečné hydratace celého organizmu.
Diskuze na toto téma se nachází
Problematiku správné a zdravé hydratace lze zhruba rozdělit do následujících bodů.
1 – Dobrá obecná informovanost
2 – Skutečně zdravá voda – zdroj
3 – Zelený nápoj – zázrak pro zdraví
4 – Šťávy ovocné a zeleninové
5 – Čaje a maceráty
6 – Energie v tekutinách
7 – Příklad denního pitného režimu
Obecná informovanost věnující této problematice je velice špatná. Většina lidí přijímá málo tekutin, a toto malé množství je ještě hrazeno z podstatné části kofeinovými nápoji s vysokým obsahem cukru, které mají močopudné účinky a organizmus silně překyselují. Narušuje se tím acidobazická rovnováha v organizmu a nastává stav, který označujeme jako dehydratace. Tento stav, pokud je dlouhodobější, představuje řadu zdravotních rizik, počínaje zahuštěním vnitřního prostředí, nebezpečím vzniku oběhových poruch, rizikem vzniku močových či žlučových kamenů, močových infekčních postižení, způsobuje špatné vyměšování, narušení psychických funkcí spojených s předrážděností, nesoustředěním, bolestmi hlavy, a podobně. Nutnost dostatečné hydratace organizmu je tedy nezpochybnitelná. Již zdánlivě velmi malý, zhruba 2%-tní pokles množství vody v organizmu, může vést k vážným mentálním změnám v podobě ztráty krátkodobé paměti, omezení koncentrace a neschopnosti vykonávat jednoduché matematické výpočty.
Jednoznačně je na správnou hydrataci, tedy zavodnění organizmu vhodná čistá voda, ale ne každá voda. Mimo čistoty a minimální mineralizace musí být lehko vstřebatelná, t.j. měla by mít menší shluky molekul – klastery a u co největšího množství spotřebovávané tekutiny by neměla být porušena krystalická mřížka. Měla by obsahovat nezbytné ionty se správným nábojem, přičemž velice důležité je i vyvážené pH, tedy kyselost vhodná pro naše tělo a tkáně. Doporučit lze v rozumné míře neslazené ovocné, zelené i tmavé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy čerstvě vylisované, čistou pitnou vodu z vodovodu, zde doporučuji její kvalitu překontrolovat, ale ve větších městech zpravidla není špatná, balené stolní vody a některé stolní přírodní minerálky. Minerálky opravdu umírněně a pouze z léčebných důvodů, jinak jsou minerální vody na rozdíl od dezinformačních doporučení reklamních kampaní výrobců k trvalé konzumaci naprosto nevhodné. Menší část příjmu tekutin převážně v letních měsících je možno nahradit zásaditým pivem. Zásaditou reakci mají ovšem pouze nejkvalitnější piva, především světově známé pivo plzeňské, které se jeví jako vhodný rehydratační nápoj pro svůj vysoký obsah vody (92 %), iontovou vyváženost, izotonickou povahu a nízký obsah alkoholu. Oproti pití běžných slazených nápojů není při pití piva organizmus zatížen prázdnými kaloriemi, případně řadou zbytečných barviv a aromatizantů. Naopak s pivem přijímá tělo nejen vodu, ale i řadu potřebných minerálních látek, vitamínů, aminokyselin a dalších tělu prospěšných substancí, zvláště v období, kdy se více potíme. Důrazně zde upozorňuji na umírněnou a nepravidelnou konzumaci tohoto nápoje, rozhodně nedoporučuji pití pravidelné ve velkém množství.
Cíleně bychom se měli vyhýbat nápojům energetickým, kolovým a příliš sladkým limonádám, neboť sladká chuť zvyšuje pocit žízně a cukr znamená okamžité zaplavení organizmu kyselinami. Z podobného důvodu je třeba opatrnosti i u perlivých vod sycených větším množstvím oxidu uhličitého, který sice příznivě ovlivňuje chuťové vlastnosti, ale ve větším množství narušuje zažívání a opět zvyšuje kyselost.
Často máme tendenci význam vody podceňovat i přes to, že tvoří největší část naší tělesné hmotnosti. Tělíčko novorozence dokonce obsahuje 75% vody. Voda v našem těle je nositelkou různých látek, přepravuje živiny, chová se jako rozpouštědlo a ředidlo, proniká do buněk a umožňuje mezibuněčný přenos nutný pro odvádění odpadních látek, napomáhá trávení, dilatuje orgány a tkáně, přenáší elektrické vzruchy. Představuje naši ucelenou soustavu od chemické cesty, přenosu energie, účastní se procesu spalování, maže, chladí a tvoří tepelnou banku. Průměrná běžně uváděná denní ztráta vody dospělého Středoevropana je nejméně 2,4 litry. Vyloučí se hlavně močí, potem, stolicí a při dýchání. Je proto nezbytné minimálně toto množství bezpodmínečně zase doplnit a vypít nejméně 2,5 litru tekutin. Část vyloučené vody sice přijímáme v potravě, rozhodující množství však musíme doplnit pitím. Tady je důležité, co pijeme a z výše uvedených důvodů je jasné, že by voda měla být co nejlepší a co nejvyšší energetické kvality. Jen kvalitní voda udrží tělo zdravé, ale existují v ní velké rozdíly a naše buňky potřebují vodu, která vytváří takzvané klastry, shluky, v nichž jsou obsaženy všechny její energetické informace. Tím se stává nositelem energie a informací prvního řádu. Tyto informace a energie jsou důležitější než všechny ostatní látky ve vodě obsažené a jsou spoluzodpovědné za náš zdravotní stav.
Diskuze na toto téma se nachází
2 – Skutečně zdravá voda – zdroj
Potřeba souznění s přírodními zákony je v oblasti hydratace organizmu zvláště důležitá. Naše životní prostředí je již natolik kontaminované, že získat v naší republice kvalitní nekontaminovanou vodu je prakticky nemožné. To platí bohužel velice často i pro draze kupované vody balené. I ty jsou většinou kontaminovány, snad mimo vod ledovcových a kojeneckých, téměř všechny. Pro ilustraci uvedu některé možné kontaminace a pár bodů z normy EU pro pitnou vodu dodávanou do domácností, kde dodavatelé ani tuto relativně volně postavenou normu nemohou v mnoha případech dodržet.
Voda téměř všech současných zdrojů je kontaminovaná organickým materiálem, různými plyny, těžkými ionty, zbytky pesticidů, zbytky léků a hormonů, dusičnany, dusitany, chemikáliemi s chlórem a fluórem, olovem a dalšími těžkými kovy, fekálními baktériemi a dalšími nečistotami, kde se mnohé dávají do souvislostí s nádorovým bujením a metabolickými dysfunkcemi. Voda dodávaná do vaší domácnosti má odpovídat normám EU a nepřesahovat objem různých baktérií 20 000 ks/l, řas 10 000 ks/l, cyanobaktérií 100 ks/l, sirných baktérií 100 ks/l, což se často značně přesahuje a navíc vodovodní řády staré 30 až 50 let, mnohdy i podstatně starší, vyplavují do vody množství kontaminujících látek. Hlavně usazeniny jako vodní kámen, částečky zkorodovaného potrubí a různé chemikálie používané při údržbě vodovodních řádů.
Na základě výše uvedeného je celkem jasné, že nemáme mnoho možností, jak se ke kvalitní vodě dostat. Vlastně existují jen dvě možnosti, jak získat vodu čistou, okysličenou, ionizovanou, zásaditou, s menšími shluky molekul-klastry a krystalickou mřížkou ledu. Tyto vlastnosti nutné pro zachování zdraví má jen velice drahá voda z ledovce, případně speciální přírodní vody z některých hlubokých pramenů.
Diskuze na toto téma se nachází
2 - 1 - Živá a mrtvá voda
Živá a mrtvá voda – známe je z pohádek… Když hrdinovi useknou hlavu, je potřeba ho nejprve polít mrtvou vodou, aby hlava opět srostla s tělem. A když se poté polije i vodou živou, tak hrdina znovu ožije. Objev, který ještě za dob Sovětského svazu učinili pracovníci u vrtných věží ve stepích Uzbekistánu, přitom ukázal, že na onom pohádkovém mýtu je pravdy daleko víc, než byste čekali…
Naftaři totiž používali k chlazení vrtných souprav vodu s přebytkem záporných iontů. Zjistili, že chladí vrtné soupravy lépe než voda obyčejná. Do této vody ve velkých nádržích se pak někdy chodili i koupat, protože jiná k dispozici nebyla. Cítili se po těch koupelích natolik skvěle na těle i na duchu, nečekaně rychle se jim třeba hojily praskliny na kůži, o něž neměly při své práci nouzi, že to nemohlo ujít jejich pozornosti. Následný výzkum pak zjistil neuvěřitelný léčebný potenciál vody upravené elektrolýzou.
Elektrickým proudem lze totiž vodě dodat vlastnosti od silné kyselosti po silnou zásaditost, tzv. ji aktivovat a vyrobit buď vodu „mrtvou“ (kyselou) nebo „živou“ (zásaditou). Elektrolýza probíhá v nádobě, rozdělené polopropustnou přepážkou (ta oddělí anodovou část od katodové). V každé části musí být jedna nerezová elektroda, do níž se přivádí stejnosměrné napětí 220 voltů. Přepážka nebrání proudění elektrického proudu, brání však promísení obsahů obou částí. Záleží přitom na kvalitě přepážky, jak dlouho bude proces probíhat. Čím kvalitnější přepážka je (třeba sintrované sklo), tím menší je ohřev a doba elektrolýzy se prodlužuje. Při použití třeba celofánu či plátna je ohřev větší a doba kratší (10 až 15 minut); zde je také nutné vodu po vypnutí elektrického proudu okamžitě přelít do jiné nádoby.
Vodu nelze chápat jen jako chemickou látku složenou ze dvou molekul vodíku a jedné kyslíku. Stačí pod mikroskopem porovnat molekulu vody, do níž byl nejprve ponořen třeba květ narcisu, s molekulou vody, do níž jste předtím vložili květ růže. Každá bude jiná, jak ukázaly pokusy. Nebo zkuste vodě nadávat… Budete-li vodu zkoumat pod velkým zvětšením přes mikroskop, uvidíte soustavu krystalů. Jestliže jim pak začnete nadávat, začnou měnit tvar! Voda je zkrátka schopná přijmout konkrétní informaci. I svěcená voda, požehnaná knězem, nevyužívá nic jiného než právě tento princip. A my, ať věřící či nevěřící, reagujeme stejně – informace, obsažená ve vodě, se na nás přenáší, ať už v pozitivním či negativním smyslu.
Díky tomu a díky svým vlastnostem mají živá i mrtvá voda široké použití. Přestože se jedná o silný louh (pH až 11) u živé vody a kyselinu (pH až 2,5) u vody mrtvé, lze oběma například zcela bezpečně vypláchnout oči. Je vynikající třeba pro diabetiky, k léčbě bércových vředů, mrtvou vodou v některých zdravotnických zařízeních sterilizují nástroje…
Tabulka procedur D. I. Korotkova
K těm, kdo se věnovali problematice aktivované vody, patří i sovětský vynálezce D. I. Korotkov, který s ní léčil sebe i stovky pacientů. Zaujal i některé vědce, kteří se dále zabývali jeho objevy. Přinášíme jeho tabulku procedur s živou a mrtvou vodou.
*Adenom prostaty: 8 dní po sobě 4x denně 30 minut před jídlem vypít půl sklenice živé vody. Po 3 až 4 dnech se zvyšuje vliv, normalizuje se močení. Do 8 dnů adenom zmizí.
*Angína: Během 3 dnů kloktat 5x denně mrtvou vodu, po každém kloktání vypít půl sklenice živé vody. Teplota se sníží již první den léčení. Za 3 dny nemoc končí. Bolesti mizí v průběhu 1 dne.
*Bolesti kloubů: Během 2 dnů 3x denně před jídlem vypít 100 ml mrtvé vody. Bolesti mizí v průběhu 1 dne.
*Bolest hlavy: Vypít 100 ml mrtvé vody; projeví se za 30 až 50 minut.
*Hemoroidy: 1 až 2 dny ráno omýt trhlinky mrtvou vodou, pak přiložit tampony namočené v živé vodě; měnit vždy po částečném vyschnutí. Krvácení se přeruší, trhlinky se zacelí během 2 až 3 dnů.
*Chřipka: Během 24 hodin 8x propláchnout hrdlo (nos) mrtvou vodou a na noc vypít 200 ml živé vody.
*Játra – zánět: Během 4 dnů pít 100 ml 4x denně – 1. den mrtvou vodu, další dny živou.
*Kašel: Během 2 dnů pít 4x denně 200 ml živé vody po jídle. Kašel přestane.
*Kolitida (zánět tlustého střeva): Ohřát mrtvou a živou vodu na 37 až 40 °C a na noc vypít nejprve mrtvou vodu a za 20 až 25 minut živou. Proceduru opakovat 2 až 3 dny. Ostré bolesti mizí po 1. proceduře.
*Lišej: Během 3 až 5 dnů ráno omývat postižené místo mrtvou vodou a po 10 až 15 minutách živou vodou.
*Prochlazení šíje: Přiložit teplý obklad s mrtvou vodou a pít 4x denně po 100 ml mrtvé vody před jídlem.
*Popáleniny, opařeniny: Případné puchýře nutno propíchat jehlou, kterou jsme sterilovali mrtvou vodou. Popálená místa smáčíme nejprve mrtvou vodou a po 5 minutách působení živou vodou. Další dny tato místa smáčíme 7 až 8x denně už jen živou vodou vždy 15 až 20 minut.
*Rány: Nejprve omýt mrtvou vodou a po 3 až 5 minutách živou. Pak během 24 hodin promývat už pouze živou vodou. (Rána omočená mrtvou vodou zasychá. Aby se netvořily strupy, stačí omočit živou vodou.)
*Radikulitida (Zánět míšního kořene.): Během dne 3x před jídlem vypít 150 ml živé vody. Bolesti mizí během 24 hodin.
*Pupínky a vřídky v obličeji: Ráno i večer po obvyklém umytí obličeje omýt tváře mrtvou a pak živou vodou. Pupínky a vřídky se vyčistí.
*Řezné rány: Promýt živou vodou a převázat. Rána se zacelí během 24 hodin.
*Sterilizace: Předměty, případně tělo potírat tamponem, namočeným v mrtvé vodě. Plná sterilita.
*Zánětlivé procesy: Na skryté nádory a vředy přikládáme k zanícenému místu 2 dny kompresní obklad, namočený do ohřáté živé vody. Zánětlivý proces se přeruší za 2 dny.
*Zapáchající nohy: Omyté nohy smáčet mrtvou vodou a po 10 minutách živou. Také obuv se doporučuje ošetřit tampónem s mrtvou vodou a ponožky vymáchat v mrtvé vodě a usušit.
*Pálení žáhy: Vypít 100 ml živé vody. Pálení zmizí, zlepší se odchod plynů.
*Průjmy: Vypít 200 ml mrtvé vody. Jestliže průjem během hodiny nezmizí, proceduru opakovat. Bolesti v břiše mizí během 20 až 30 minut, průjem také.
*Celkové zlepšení a normalizace zdravotního stavu: Ráno a večer po jídle vypláchnout ústa mrtvou vodou a vypít 200 ml živé vody.
*Bolest zubů, zánět dásně: Po celý den proplachovat ústa mrtvou vodou, kterou je třeba měnit a mít v ústech pokud možno soustavně.
*Hemoroidy: Rozprostřeme igelit na měkkou podložku, položíme na něj tampon, ten polijeme mrtvou vodou a posadíme se na něj na 18 až 20 minut. Pak opakujeme postup s živou vodou, ale teď vydržíme sedět nejlépe i několik hodin (třeba při televizi).
*Popáleniny: Smočit nejprve na 5 minut mrtvou vodou, a poté po dobu 15 až 20 minut živou. Vhodná je voda ve spreji. Opakujeme 7 až 8x denně. Nezabalovat, není nutné. Dle možnosti je dobré po živé vodě zkropit místo také výluhem zlatobýlu a třezalky v živé vodě. Tento výluh je nutno předem ještě upravit pomoci elektrolyzéru, aby získal vlastnosti jaru (pění a je na omak mastný). Zabraňuje zasychání a tvoří pružnou pokožku. (Autor této tabulky takto v roce 1990 léčil syna, popáleného na 53 % těla. Pobyt v nemocnici trval pouze 3 měsíce a domácí tvrdá terapie také 3 měsíce, ačkoli odhad lékařů byl 12 měsíců.)
Proč pít živou vodu? Poměr mezi kyselým a zásaditým prostředím v lidském organismu má zásadní vliv na životní pochody v našem těle. Standardní pH krve se pohybuje od 7,3 do 7,45 a tělo se vždy snaží udržovat jeho hodnotu v tomto rozmezí. Po požití kyselinotvorných potravin (obilí, maso, káva, alkohol, cukr…) proto využívá k jejich neutralizaci zásaditých látek, jež si bere z tkání. To vede ke slepování krvinek, postupným deformacím buněk a změnám ve tkáních, jež nazýváme nemocemi. Chronické překyselení pak vede ke vzniku mnoha degenerativních nemocí (dna, cukrovka, nemoci jater, ledvin, žlučníku, močové a ledvinové kameny, kornatění tepen, poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu, vysoký tlak, astma, migrény, zácpa, nádorová onemocnění). Pití živé vody pak napomáhá k udržení žádoucího pH v těle. Je schopno eliminovat chyby špatné životosprávy a psychických ataků moderní doby. Živou vodu lze pít prakticky bez omezení a já sám už ji piji několik let.
Zařízení na výrobu živé a mrtvé vody svede podomácku vyrobit i méně zdatný kutil. Postačí mu k tomu plastový kbelík od kečupu nebo hořčice (5 l), který dostane zdarma v lahůdkách, neglazovaný hliněný květináč se zalepeným odtokovým otvorem (o objemu 2,5 l a stejně vysoký jako kbelík) a dále dvě elektrody velké zhruba 100 x 100 mm z nemagnetické potravinářské nerezové oceli.
Do vnitřní nádoby se umístí záporný pól (zde vznikne živá voda), do vnější pak kladný pól (vznikne zde mrtvá voda). Elektrody se pak kabely připojí ke zdroji (stačí například autobaterie). Laik by si neměl troufnout na víc, než je napětí 12 – 24 V, byť se tím značně prodlouží doba přípravy živé vody. Já ale používám stejnosměrné napětí 220 V, takže na pH 11,5 živé vody se dostanu během 15 minut. S autobaterií vám to potrvá řekněme přes noc. Počítejte rovněž s tím, že u měkké horské vody se vám nepodaří docílit tak vysokého pH, jako mně, který mám k dispozici tvrdou městskou vodu. Měkkou vodu byste museli trochu přisolit a její tvrdost tím zvýšit, pokud byste se chtěli elektrolýzou dostat na pH 11,5. Bez zdroje vás toto jednoduché zařízení vyjde na nějakých 200 Kč.
Ne každý se ovšem bude chtít pustit do výroby výše popsaného přístroje. Ne pro každého by jeho kapacita byla dostačující a v neposlední řadě – ne každý je ochotný mít podobné monstrum vedle dřezu v kuchyni či u umyvadla v koupelně. Nutno též přiznat, že voda takto podomácku připravená má poněkud kamenitou chuť a silně zanášené elektrody je potřeba čas od času čistit.
Profesionálně vyrobené zařízení lze i koupit. Kdo do je ochoten investovat více peněz, aby si zaručil jak lepší kvalitu, tak i komfort, může přístroj na výrobu živé a mrtvé vody s příhodným názvem ŽiváVoda.cz koupit (www.zivavoda.cz). K jeho instalování není potřeba žádných mechanických úprav dřezu ani vany a připojit ho svede i amatér. Zařízení přitom netrpí žádným z výše uvedených nedostatků. Chuť vody je vynikající, čištění elektrod probíhá automaticky a každý si snadno sám navolí pH živé či mrtvé vody dle potřeby a účelu, k němuž chce tekutinu použít. A tak to jediné, co musí spotřebitel z hlediska servisu dělat, je výměna filtru jednou ročně.
Výrobce poskytuje pětiletou záruku, ta je však v jistém smyslu téměř zbytečná. Na zařízení se vlastně nemá co pokazit, jak řečeno výše, nepotřebuje servis, a je de facto nezničitelné -na celý život! To vše zdaleka vyváží jeho cenu (v nejlevnější verzi 18 tisíc), která se odvíjí v prvé řadě od počtu použitých přepážek (3 až 7). Jsou z platiny, proto skutečně nezničitelné, což má vliv především na rychlost výroby a výsledné pH vody. Na rozdíl od vody osmotické, o níž jsem se již také zmiňoval, přitom není živou vodu potřeba doplňovat o minerály, protože ty v ní zůstávají zachovány. Své vlastnosti si živá voda navíc uchová třeba i po destilaci. Nejvýkonnější verze přístroje na živou vodu vyprodukuje za minutu až 6 litrů živé vody s pH až 11,5. Pro představu lze uvést příklad z praxe: Firmě s 15 lidmi se investice do přístroje vrátila za rok a půl, kdy nebylo třeba kupovat a nechat si dovážet pitnou vodu v barelech.
Je až s podivem, jak málo se zabýváme kvalitou vody, kterou konzumujeme. To, co nám teče doma z vodovodních kohoutků, totiž jen málokdy splňuje kritéria skutečně pitné vody. Nemluvě o vodě, kterou za nemalý peníz kupujeme v PET lahvích, na něž často bůhví kde a bůhví jak dlouho svítilo slunce. Ignorujeme to i přesto, že zatímco bez jídla můžeme vydržet i několik týdnů, bez vody jen pár dní. A právě z toho je třeba vycházet. Naše zdraví přitom není jediná sféra, v níž živá voda nachází skvělé uplatnění. Jak výzkumy tak praxe ukázaly obrovské výhody jejího využití třeba i při pěstování rostlin či ve stavebnictví apod.
Diskuze na toto téma se nachází
2 - 2 - Reverzní osmóza
Dosud jsem se zabýval výrobou vody za použití stejného principu, který se běžně vyskytuje v přírodě. Zjednodušeně řečeno mezičlánkem od znečištěné vody k destilované je vodní pára. Tato metoda aplikovaná v domácích podmínkách má dvě slabá místa – ztrátu strukturální mřížky a velkou energetickou náročnost. Nyní si popíšeme metodu v mnoha směrech dokonalejší, která opět kopíruje některé přírodní jevy a to konkrétně selektivní přenos tekutin, probíhající v buňkách všech živých tvorů včetně člověka. Přesně řečeno, buňky těla žijí na základě osmózy a tento fyzikální jev, používají v procesu výživy. Pomocí osmózy se naše buňky zásobují minerály i solemi a obráceným směrem vypuzují nepoužité odpadní látky. Celý proces převedený do technických podmínek je zajímavý tím, že nepotřebuje mimo běžně používaného tlaku ve vodovodním potrubí žádnou další energii a výsledný produkt nemá odstraněnu strukturální mřížku ledu. Tato struktura je velice důležitá pro dobru schopnost vstřebávání tekutin do tkání, přirovnal bych to ke klíči, který pasuje do zámku.
Celá planeta je vlivem civilizace a nadřazené ignorance pána tvorstva – člověka zamořována tak neuvěřitelně rychlým tempem, že získat v naší zemi pitnou vodu je prakticky nemožné. Naštěstí technika čištění vody jde dopředu rychlým tempem. Již v 50. letech v Barceloně začali s biologickým čištěním vod. Pro první pokusy se používal prasečí močový měchýř. Technika jde kupředu ale celkem dobře, a moudří vědci pro vesmírné programy vyvinuli velice dobrou kosmickou technologii s názvem reverzní osmóza. Filtrace reverzní osmózou umožňuje vyrábět pitnou vodu naprosto z jakékoliv kontaminované tekutiny, třeba i z „močůvky“, což je pro vesmírný program ideální řešení.
Z kontaminovaného zdroje úpravou získávám takto průzračnou pitnou vodu.
Osmózu jako jev objevil laureát Nobelovy ceny Jacobus Henricus van Hoff. Osmóza spočívá v přitahování tekutin některými minerály, tím překoná kapalina atmosférický tlak a dochází k průchodu částic kapaliny polopropustnou membránou. Pomocí tohoto postupu buňky našeho těla vstřebávají minerály i ostatní živiny, a také vypuzují nepoužité odpadní látky. Reverzní osmóza je jenom pouhé otočení stejného procesu, kde čistá voda projde membránou a soli i další znečištění zůstanou na vstupní straně membrány reverzní osmózy, odkud jsou průplachem vody odvedeny do odpadu.
Reverzní osmóza, jako nejdokonalejší běžně použitelná technologie úpravy vody umožňuje odstraňovat téměř veškeré škodliviny, konkrétně 90 až 98% všech minerálních solí, dusičnanů, chloridů, fluoridů, síranů, a dále 95 až 98% těžkých kovů- olovo, rtuť, kadmium, chróm, barium, mimoto také arzen, azbest, selen, organické sloučeniny, bakterie Cryptosporidium parvum, Escherichia coli a dokonce i viry. Toto vše dokáže odstranit, bez dodávané energie a chemikálií pouze fyzikální cestou.
Voda je filtrována v malých domácích stanicích, které mají více stupňů. Celý proces začíná mechanickým filtrem na odstranění nečistot, následuje aktivní uhlí na odstranění chloru, těžkých kovů, dusičnanů a amoniaku, pokračuje hlavní čištění a demineralizace reverzní osmózou, ta odstraní rozpuštěné soli a docílí se tak dokonalé vyčištění. V tomto momentě jde o vodu, zhruba v kvalitě vody dešťové ve vysokohorských oblastech. V tomto stavu ji sám k veliké spokojenosti používám a přes mnohá varování o její nebezpečnosti ji piji já i moje rodina a mnoho mých pacientů a známých. Nikoho dosud nezabila, ani mu nepoškodila zdraví, jak tvrdí oficiální stanoviska státních orgánů. Nicméně pro ty, co se drží úředních postupů, je vhodné obohacení vody o látky pro zdraví údajně nezbytně nutné, Ca, Mg a následně v zásobníku vodu dezinfikovat UV lampou. Moje zkušenosti říkají, že to je zbytečné vyhazování peněz a ještě si tím poškodím zdraví, ale to nechám na zvážení každého z Vás.
Zajímavá informace, zvláště pro muže je, že pouze filtry tohoto typu jsou schopny odstranit z vody estrogen, ženský hormon, který se prokazatelně čím dál častěji dostává do vody z ženské antikoncepce. V současnosti používané vodárenské technologie si s ním v tuto chvíli neumí jednoznačně poradit a zůstává i v takzvané pitné vodě. Estrogen ve vodě má značný vliv na snižování plodnosti u mužů a zapříčiňuje i některé rakoviny.
Sám, jak jsem se již zmínil, používám k naprosté spokojenosti to nejlevnější provedení bez mineralizace a UV lampy. Filtrační stanici mám umístěnou decentně pod dřezem a vodu točím normálně z dalšího vodovodního kohoutku, který mi namontoval instalatér. Nemá to sice plný komfort, voda teče pomalu, tenkým pramínkem do skleněné konvičky. Za hodinu nateče cca 8 – 10 litrů, což se vypít rozhodně nedá a celková roční údržba vyjde zhruba na 300,-Kč. Za tuto směšnou cenu budete pít stále přesně takovou vodu, jako pili naši dávní předkové, i kdyby Vám do Vaší studny někdo nalil benzín nebo naftu. Také si takto můžete upravit vodu v bytech, připojených na městský vodní řád.
Nejlepší je samozřejmě, když vodu nemusíte čistit či filtrovat vůbec. Je možné ji prostě natočit a vypít. Malé množství takto dodaných nečistot Vám totiž dobře zvyšuje obranyschopnost, ale v naší republice je dnes jen velice málo míst, kde je k dispozici takováto skutečně pitná voda.
Diskuze na toto téma se nachází
2 - 3 - Destilace vody
Druhou, dle mého názoru vhodnější i v konečném důsledku mnohem levnější variantou je pořízení kvalitního destilačního přístroje a vodu v adekvátní kvalitě si prostě vyrábět. Není to zpočátku ani levné, ani jednoduché, ale určitě se to nakonec po všech stránkách vyplatí. Mimo čištění vody destilací je ovšem nutné ve vodě obnovit poničenou krystalickou mřížku ledu, nezbytnou pro správnou funkci našeho těla. Tak dostaneme vodu stejné kvality jakou nám za časů našich prapředků servírovala matka příroda a na niž je naše tělo geneticky postaveno. Tato voda vzniká vysoko v atmosféře srážením vodní páry do krupiček ledu. Malé krystalky se opakovaným klesáním a stoupáním vlivem rozdílu teplot ve vzestupných proudech postupně nabalují a namrzají další vrstvy. Krystaly jsou nakonec tak těžké, že je vzestupný proud neudrží a začnou padat k zemi. Při průletu čistým teplejším vzduchem opět roztají a dopadnou jako voda na čistou zem. Voda se vsákne do půdy a pomalu klesá do spodních vod. To je zdroj pramenů přírodních i pramenů ve studních. Počátek tohoto procesu je naprosto nezměněn, ale průlet čistým vzduchem a dopad na čistou zem již ve střední Evropě zajistit nelze. Průmyslová výroba, těžká chemie a komerční zemědělství již vykonali své. Doma můžeme celý přírodní proces nahradit různými variantami domácích destilačních přístrojů.
Destilací libovolné i nekvalitní vody, kterou následně zmrazíme a rozmrazíme, získáme vodu jaká byla dříve v přírodě. V zimě pokud mrzne stačí dát destilovanou vodu za okno nebo na balkon a v létě do mrazáku. Počkat až zmrzne, pak přemístit do pokojové teploty, nechat částečně pomalu roztát a konzumovat dokud ještě plave v lahvi led. Můžeme také vodu nechat rozmrzat dlouhodobě v lednici a zde i skladovat na teplotě pět až sedm stupňů, což odpovídá teplotě pramenité vody v přírodě nebo teplotě vody ve studni. Je to tatáž voda, na níž je naše tělo geneticky nastaveno a jakou pili naši předkové po mnoho století. Takto upravená voda obsahuje ve zbytkové podobě životně důležitou krystalickou mřížku, která nám pomáhá v mnoha směrech udržet tělo zdravé. Ledová struktura vody v kontaktu s biologickými molekulami je pravděpodobně základem života a jen přítomnost těchto struktur v organizmu umožňuje, aby probíhaly pro život nezbytné biofyzikální a biochemické reakce, především rozvod energie v těle. Živé molekuly našeho těla jsou uloženy v naprosto shodné krystalické mřížce. Jsou to velké molekuly bílkovinných látek, koloidů a nukleonových kyselin. Porušením krystalické mřížky dochází k nestabilitě a usazování koloidních látek v těle, protože molekuly již nejsou schopny zadržovat potřebnou vodu a látky začnou sedimentovat. Nedostatek strukturalizované vody ve tkáních vede k vzniku nemocí a naopak její dostatečná přítomnost v těle je schopná léčit některé choroby.
Voda s obsahem krystalické mřížky působí jako biostimulátor, upravuje do normálu váhu, obézní hubnou a hubení přibírají. Léčí většinu srdečních komplikací, tiší srdeční bolesti a rozpouští tromby v koronárních cévách. U hemeroidů je schopna zastavit silné krvácení a snižuje bolestivost. Celkově zlepšuje krevní oběh, dokáže řešit trombózy dolních končetin, křečové žíly a jejich záněty. Velmi významné je její působení u aterosklerózy a schopnost stav výrazně zlepšit. Větší večerní popíjení rozmrzlé vody zajistí během nočního klidu, kdy má tělo dostatek času vnitrobuněčnou očistu buněk, rozpouští usazeniny solí, čistí játra, krev a ledviny.
Vodu s ledem pijeme tak 0,5 až 1 hodinu před jídlem. Ráno méně, dopoledne 2-3dcl, večer více, na noc, tak hodinu před spaním, třeba i l litr pro dokonalou funkci orgánů v době noční regenerace organizmu. Většinou je nutné si na pití ledové vody postupně navyknout, ale stojí to za počáteční nepříjemný pocit. Po nějakém čase Vám pití ledové vody přijde absolutně normální a naopak se začne zdát jako naprosto nepřirozené pití například horkého čaje, což opravdu nepřirozené je, a trvalo dlouho, než jme si na horkou vodu zvykli. Především je velice škodlivé pití horkého sladkého čaje, které zpomaluje trávení a vyvolává kvasné procesy v organizmu.
Ledová voda takto připravená a konzumovaná očišťuje buňky, posiluje a v pravém slova smyslu omlazuje organizmus. Můžeme ji směle nazývat živou vodou, jak to je psáno v pohádkách a pít ji v libovolném množství. Podívejme se zpět k okamžiku našeho narození, kdy naše tělo obsahuje 75-80% vody. Vodu postupně nahrazují minerální látky, soli a balast, který tělo prostě zanáší a když umíráme, je vody už zhruba jen 50%. Tělo tuto zátěž samozřejmě nevydrží a je po něm. Již ve věku 40 let je v našem těle usazeno až 10kg solí a tento objem stále stoupá, což je alarmující. Je třeba s tím něco dělat a tělo na úrovni buněk vyčistit. Teď si vzpomeňte na pohádku o zázračné živé vodě, co dokázala oživit i mrtvého krále. Také my, pohádkám odrostlí můžeme mít takový životabudič a tím je čerstvě roztátá voda z ledu případně sněhu. Sníh lze ale použít jen úplně čistý, někde na horách, ve městě rozhodně tento postup nedoporučuji.
Diskuze na toto téma se nachází
2 - 4 - Vymrazení minerálů
Pro ty, co na poměrně drahý destilační přístroj nemají nebo jej prozatím kupovat nechtějí, vysvětlím ještě jeden, ne tak dokonalý postup, jak vodu vyrobíme doma ve své domácnosti, bez destilačního přístroje, ale ne tak čistou. Připravíme si jí tak, že pitnou vodou naplníme, ne zcela, plastovou láhev a dáme ji zamrazit do mrazáku. V průběhu mrznutí vodu občas zkontrolujeme a před úplným zmrznutím, tak po 2 hodinách podle velikosti láhve, vstupní a mrazící teploty, vylijeme asi 1/4 ještě nezmrzlé vody. V této části nezmrzlé vody jsou vytlačeny právě ty solné příměsi a balast, který je ve vodě nežádoucí. Led necháme roztát a ostatní již bylo popsáno výše. Nepatrná část solí, která zbude v ledu po roztátí se usadí na dně ve formě kalu.
Diskuze na toto téma se nachází
3 – Zelený nápoj – zázrak pro zdraví
Pokud lze nazvat výše uváděnou strukturalizovanou vodu živou vodou, tak zelenou vodu můžeme přirovnat k zázraku pro naše zdraví. Jedná se o mechanicky oddělenou a vymacerovanou část chlorofylové živé podstaty všech rostlin. Nápoj disponuje naprosto jedinečnými vlastnostmi a je schopen ovlivňovat širokou škálu zdravotních komplikací. Nápoje na podobné bázi jsou i komerčně dodávané v prodejnách zdravé výživy, jedná se o mladý ječmen a chlorelu, ale jsou zbytečně drahé a nemají zdaleka účinnost nápoje, který mimo našeho času nestojí nic.
Zelený nápoj je ve vodě rozmixovaná směs čerstvých bylin a využívá nejen léčivých vlastností jednotlivých rostlin, ale především zeleného listového barviva, chlorofylu. Zelený chlorofyl v nápoji napomáhá krvetvorbě, je to vlastně porfyrinová sloučenina, která je analogem hemoglobinu. Je pozoruhodné, že chlorofyl má podobnou chemickou strukturu jako hemoglobin, naše krevní barvivo. Rostliny díky chlorofylu žijí a my lidé dýcháme. Chlorofyl po požití zlepšuje krevní obraz, urychluje hojení ran, popálenin, brání zánětům, infekcím, má silné desinfekční účinky a působí hojivě. Výrazně zlepšuje přenos kyslíku, tím zvyšuje výkon orgánů a brání vzniku infekcí. V zeleném barvivu je koncentrováno sluneční světlo a energie, která uklidňuje, harmonizuje a léčí tělo i duši. Mimo to obsahuje tryptofan, ze kterého se tvoří serotonin, hormon radosti a štěstí. Při nedostatku serotoninu hloupneme, ztrácíme vyrovnanost, pocit štěstí, dostaví se deprese a únava. Večer tělo mění serotonin na melatonin a my pak lépe usínáme. Zelená je navíc barvou srdeční čakry, centra naší energie a zelené potraviny tuto čakru posilují. Tekuté zdraví přírody navíc organismu dodává velké množství enzymů, vitamínů, minerálních látek, stopových prvků, bioflavonoidů, polyfenolů, antioxidantů a biologicky aktivních látek. Čistí organismus a zvyšuje jeho obranyschopnost. Zelený nápoj byl s výbornými výsledky klinicky zkoušen na pacientech s pokročilou tuberkulózou plic, žaludečními vředy, různými typy rakovin, infekcí, hypertenzí, chorobami jater i střev. Zelený nápoj je velmi vhodný pro očistné kúry a posílení organismu. Sčítají se v něm účinky všech obsažených léčivých rostlin a navíc působení chlorofylu.
A jak se zelený nápoj připravuje? Lze jej připravit z jakékoli zelené natě sebrané z čisté lokality. Hlavní podíl představuje jetel luční (Triforium pratense) nebo vojtěška lucerka. Mimo jetel můžeme dát podle chuti například kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), list smetanky lékařské (Taraxacum officinale), list řebříčku obecného (Achillea millefolium), případně jiné známé byliny a opereme je pod tekoucí vodou. Část bylin dáme do mixéru zalijeme 0,5 až 1l strukturalizované vody a za chodu mixéru po troškách přidáváme byliny. Mixujeme asi 5 minut, třeba i po menších dávkách a nalijeme do PET láhve. Uzavřené v láhvi necháme alespoň hodinu louhovat v ledničce, několikrát průběžně protřepeme, pak scedíme přes plátno a nápoj je připraven k podávání. Zelený zázrak rozhodně nesladíme, nepřidáváme ani med nebo citron. Můžeme jej uchovat zásadně ve tmě, v uzavřené lahvi a v ledničce maximálně do druhého dne. Osobně doporučuji spotřebovat co nejdříve, protože kvalita okysličováním pochopitelně poměrně rychle klesá. Musí mít jasně zelenou travní barvu a pokud se barva oxidací změní na olivovou již jej nekonzumujeme. Poté je vhodný třeba na omývání některých vnějších neduhů nebo do koupele Byliny můžeme sbírat většinou, až do konce listopadu. Chuť zeleného nápoje můžeme upravovat vzájemným poměrem bylin. Jetel a kostival je sladký, kopřiva a kontryhel neutrální, řebříček trochu hořkokyselý, pampeliška hořká, šťovík kyselý. Pokud již jste tak zmlsaní, že ani tento široký výběr možných kombinací chutí nevyhovuje Vašim představám, tak přilijte čerstvě vylisovanou ananasovou šťávu a pak to určitě pitné bude. Dobu přípravy zeleného nápoje včetně sběru bylin odhaduji tak na půl hodiny.
Máte-li kvalitní odšťavovač, použitelný i na byliny, můžete si místo nápoje v mixéru připravit extrakt z bylin bez přidání vody. Ten konzumujeme v malém množství 50 až 100 ml.
Zelená voda má mimo výše uvedených vlastností mimořádně silný energetický potenciál radiovitality a jedná se z tohoto pohledu o potravinu na samém vrcholu energetických možností s mimořádným přínosem pro energetiku organizmu. Této problematice se budu věnovat samostatně na dalších stránkách. Dále nápoj vykazuje velice dobrou zásaditou reakci a pozitivně ovlivňuje pH organizmu. Doporučovat nějaké konkrétní dávkování nemá téměř žádný význam. Užívat ho lze v podstatě, jako v případě pana Wericha, metodou, co kdo snese. Já sám v letních měsících piji denně jednu PET láhev, cca 1,5 l v průběhu dne, vyrábím ho pro snadnou dostupnost většinou pouze z jetele nebo vojtěšky a rozhodně jsem nezaznamenal žádné vedlejší nepříznivé účinky. Také jsem se o žádných negativních ohlasech nedozvěděl nic ani od svých známých a pacientů. Předpokládám, že pokud to vyzkoušíte, tak určitě nebudete litovat ztraceného času při jeho přípravě, on totiž ztracený nebude.
Vlevo v půllitru je zelený nápoj z mixéru, vpravo zelený extrakt z odšťavňovače.
Diskuze na toto téma se nachází
Konzumaci čerstvých ovocných a zeleninových šťáv lze doporučit z mnoha různých hledisek. Šťáva vymačkaná z ovocných plodů a zeleniny se používá pro své léčivé účinky již od 19. století. Tělo se pomocí šťáv velice dobře pročišťuje a výborně se upravuje acidobazická rovnováha organizmu. K této proceduře používáme zásadně čerstvě vymačkané- odšťavněné ovoce a zeleninu, tedy nic, co by prošlo tepelnou úpravou. Šťáva obsahuje především vodu, enzymy, minerály, vitaminy, jednoduché cukry a chlorofyl. Pokud použijeme kvalitní odšťavňovače je tekutina důkladně vyždímána a oddělena od vlákniny, která zůstane jako odpad při odšťavnění. Tělo pak může snadno hned po vypití šťávy začít vstřebávat živiny v nich obsažené. Proto jsou šťávy tak účinné i u lidí se silně zanesenými střevy, kde je to mnohdy jediný možný způsob přijímání správné výživy, protože jejich trávící ústrojí není schopné pevnou potravu zpracovat a dostat si z ní potřebné látky. Nejznámějším propagátorem jejich konzumace byl dr. Walker, autor několika knih o zdravém způsobu života, který se díky svým zásadám dožil neuvěřitelného věku.
Dr. Norman W. Walker
1866 – 1984
Dr. Norman W. Walker byl jeden z nejvýznamnějších lékařů zabývajících se zdravím a výzkumem výživy v USA. Jeho knihy byly vzorem mnohým lékařům, vědcům a autorům.
Dr. Walker napsal poslední knihu ve svých 113 letech. Až do své smrti v roce 1984 byl nesmírně činný. Dožil se 118 let. I v tomto věku se věnoval domácím pracím a zahrádkařil. Jezdil na kole, přestože měl již více než 100 roků. Přežil své kritiky a posměváčky. Dnes jej řadíme mezi průkopníky přirozené životosprávy.
Více jak 70 let se snažil svými výzkumy ukázat, jak mohou žít lidé déle a zdravěji. On sám byl příkladem toho, jak se může dosáhnout kvetoucího zdraví správným myšlením, správnou výživou a správnou péčí o tělo.
Tisíce lidí se přesvědčilo o metodě Dr. Walkera vyléčit pomocí čerstvých zeleninových šťáv i „nevyléčitelné“ nemoci. Ve světě je známý jako „The Juiceman“ (juice = šťáva)
Citace z knihy „Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy” Dr. Normana Walkera:
„Čerstvé šťávy ukázaly již na rozhraní dvacátého století, co v nich vězí. Jejich hodnota je dnes uznávána mnoha lékaři, léčiteli, stejně jako dietetology. Účinnost šťáv se odůvodňuje tím, že se tekutá potrava, získaná oddělením vitálních látek a vody od vlákniny, obzvláště rychle stráví. Zažívací pochody, nutné k oddělení vitálních látek od vlákniny, vyžadují práci zažívacích orgánů a čas. Strávení celých ovocných plodů a celé zeleniny potřebuje energii a zdroj této energie je v potravě. Část „hutné“ stravy, kterou sníme, se použije jako pohonná hmota k získání této energie. Toto je odpověď na často kladenou otázku: Proč se místo přípravy šťáv nemají jíst ovocné plody, saláty a zelenina vcelku?“
Tajemství účinků čerstvé šťávy spočívá v rychlém využití minerálních látek, vitaminů, solí a především enzymů z čerstvého ovoce a zeleniny, které tělo za normálních okolností získává složitými a dlouhodobými procesy. Čerstvá šťáva je oproti celému plodu dokonale strávena během několika minut, což ocení zejména lidé nemocní, kteří potřebují okamžitě načerpat energii k dalšímu trávení normální potravy.
Nejúčinnější je příjem šťáv ráno na lačno. Výrazné léčivé účinky se dostavují už při příjmu půl litru denně. Prospěšné je jakékoliv zkonzumované množství a Dr. Walker razil zásadu: „Raději trochu šťávy, než nic.“ Samozřejmě se naskýtá otázka, kde je to maximum. Osobně se domnívám, že větší množství než litr denně Vám bez postupného navykání bude působit spíše zažívací potíže, než výrazně prospívat, ale je to vždy individuální reakce daného jedince. Po návyku je možné pít opravdu velká množství bez jakékoliv negativní reakce. Protože nic se nemá přehánět, nedoporučuji čerstvé džusy pít pořád a nadměrně. Rozhodně jimi ze dne na den nevyléčíme různé choroby, které nás trápí. Je třeba si uvědomit, že v čerstvém džusu přijímáme ovoce a zeleninu v koncentrované podobě. Vypitím malé sklenky šťávy vlastně přijímáme najednou například pět velkých rajčat nebo paprik, což není normální konzumací možné. Zpočátku bohatě stačí denně dvě sklenice o objemu 2 až 3 dcl, ráno a odpoledne, nebo večer. Po několika týdnech zvýšíme dávky džusů i na pět sklenic denně. Zpočátku šťávy ředíme v poměru 2 díly šťávy na díl vody, později přejdeme na poměr 3:1. Tmavé a podle výzkumů velmi zdravé druhy zeleniny, které intenzivně působí i ve formě džusů, také ředíme, poměr 3:1. Jde především o brokolici, zelí, kapustu, špenát a červenou řepu. Současně je třeba dodat organizmu i adekvátní množství vlákniny pro bezchybnou funkci tlustého střeva.
Čerstvé šťávy a koktejly z ovoce vynikají nejen svou lahodnou chutí, ale především vysokým obsahem vitamínů, minerálů, živých enzymů a dalších biologicky významných látek. Pití čerstvě vylisovaných šťáv čistí a detoxikuje organismus, podporuje trávení, snižuje nadváhu, odstraňuje únavu, dodává tělu energii a vitalitu. Konzumací čerstvých šťáv a koktejlů snadno doplníte svou denní dávku zdraví a navíc mají výbornou chuť. Šťáva ovšem velice rychle oxiduje a bezprostředně po přípravě musí následovat konzumace. Sledování ukázalo, že 30 minut od přípravy šťávy se snižuje její enzymatická aktivita na polovinu. Takže žádné skladování ani v lednici, prostě vylisovat a ihned vypít.
Uvažovat dlouho o tom, z čeho šťávu vyrábět nemá význam, odšťavnit se dá v podstatě vše, pokud to pro Vás bude pitné. Při léčbě chorob se účinnost šťáv zvyšuje sestavováním do vhodných léčebných směsí. Důležité je nemíchat náhodné varianty podle chuti, ale respektovat obsah účinných látek v jednotlivých plodech a zásadně nemíchat ovoce se zeleninou mimo varianty mrkev s jablkem. Uvedu stručný přehled vlastností a léčebných účinků některých nejběžnějších variant, ale pro celkový přehled by byla nutná celá kniha.
ANANASOVÁ – Je bohatá na draslík, vápník a sodík. Má vynikající čistící schopnosti. Působí močopudně. Obsahuje mimo biotinu a vitamínu B 12 i všechny E vitamíny, 16 různých minerálních látek a stopových prvků. Má mimořádně vysoký obsah bromelainu – enzymu, který štěpí bílkoviny (bromelain ničí ve střevech cizopasníky a proniká kůží – ananasová šťáva zesvětlí, nebo i zcela odstraní pigmentové skvrny na kůži, tzv. stařecké skvrny) Obsahuje 70 – 88% vody, 8 – 18% cukrů, 0,3 – 0,8% kyselin, 0,2 – 0,5% bílkovin, 0,25% minerálních látek, asi 12mg vit. C. Zlepšuje prokrvování, snižuje krevní tlak, rozpouští usazeniny v cévách, působí protizánětlivě, uvolňuje svalové napětí a lokální svalové křeče Podporuje metabolizmus bílkovin v těle, odvodňuje, odbourává otoky (hromadění tekutiny v tkáních), pomáhá při střevních poruchách a průjmech, pomáhá s redukcí nadváhy.
JABLEČNÁ – Pomáhá při zácpě a povzbuzuje činnost dolní části střeva, pokud se pije ráno nalačno. Je bohatá na hořčík, železo, křemík, karoteny, obsahuje nenasycené mastné kyseliny, má vysoký obsah draslíku i velké bohatství vitamínů a stopových prvků, Užívá se při zánětech a horečce. Téměř neobsahuje bílkoviny, má málo sacharidů, obsahuje mnoho vody a malé množství mastných kyselin ve slupce. Při růstu plodů se tvoří mnoho vit. C a bioflavonoidů, které brání jeho oxidaci. Obsahuje až 30% pektinu, účinné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu a váže na sebe toxické látky jako je olovo, nebo rtuť. Jablka snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh, stabilizují hladinu cukru v krvi a posilují cévy (především slabé žíly). Mají velmi pozitivní vliv na metabolismus (látkovou výměnu) a čistí střeva. Jablka jsou mimořádně bohatá na draslík, který je nezbytný pro hospodaření s vodou, pro přenos nervových podnětů, funkci ledvin a činnosti svalů.
POMERANČOVÁ – Bohatá na draslík, vápník, hořčík a vysoký obsah vitamínů A, B, C. Velmi pomáhá při překyselení organismu. Je tou nejvhodnější šťávou, při očistné kůře. Pomeranč o váze 180 g obsahuje přibližně 70 mg. vitamínu C, což odpovídá celodenní dávce u průměrného člověka. Tím podporuje vitalitu, duševní svěžest a štíhlost, aktivuje žlázy, poskytuje výbornou ochranu proti chřipce. Dále obsahuje vitamíny skupiny B zejména biotin (B7 pro kůži a vlasy), mnoho kyseliny pantothenové (pro buněčnou energii, barevnou stálost vlasů), kyselinu listovou, zhruba 50 mg. vápníku (posiluje výstavbu zubů a kostí), obsahuje mnoho hořčíku (pro srdce a činnost svalů), patří k nejlepším zdrojům selenu (antioxidant k odbourávání volných radikálů). I jediný pomeranč může mít velmi stimulující a energetizující účinek pro organismus, dužina obsahuje velké množství bioflavonoidů. Pomeranče uvádějí do chodu látkovou přeměnu v buňkách a dodávají životní energii, povzbuzují ducha, odstraňují nedostatek soustředění, aktivují všechny tělesné žlázy, posilují libido a potenci, posilují imunitní systém a krvetvorbu, zlepšují vzhled vlasů a posilují vazivové tkáně, zastavují krvácení z dásní a působí proti krvácení z nosu, podporují redukční diety.
BANÁNOVÁ – Banány jsou lehce stravitelné – vhodné pro výživu dětí i pro lidi v rekonvalescenci, bohaté na sacharidy (cukry) a proto snadno zdravě zasytí, obsahují sodík a draslík, což je důležité pro transport živin do všech buněk. Jsou mimořádně bohaté na vitamíny A, C a vitamíny skupiny B, působí preventivně proti vysokému krevnímu tlaku, odstraňují otoky a pomáhají snižovat tělesnou hmotnost, zbavují organismus toxických látek, léčí zanícené žaludeční sliznice, snižují hladinu cholesterolu, posilují imunitní systém, pomáhají při poruchách spánku a uklidňují nervy.
GRAPEFRUITOVÁ – Nejhodnotnější ovocná šťáva při odstraňování nebo rozpouštění anorganického vápníku, např. při artritidě, prokazatelně nejlépe odstraňuje organická vápník z kloubních chrupavek a ostatních částí těla. Obsahuje draslík i velké množství léčivých a ochranných účinných látek, zejména vitamínu C, je takřka ideální pro děti v období růstu. Dužina je bohatá na bioflavonoidy (až 20-ti násobně zvyšují účinnost vitamínu C), obsahuje velké množství kyseliny listové (vitamín skupiny B nezbytný pro růst buněk), hořký glykosid naringin podporuje trávení, enzymy povzbuzují látkovou výměnu, pomáhají při žilních onemocněních, křečových žílách, hemeroidech, posilují imunitní systém, podporují produkci hormonů, preventivně působí proti infekcím a nachlazení. Čistí střeva a stabilizují střevní flóru, aktivují látkovou přeměnu v buňkách a růst buněk, pomáhají k redukci nadváhy. Podobně jako pomerančová šťáva má silné alkalické účinky a tím čistí krev od jedovatých kyselých látek.
JAHODOVÁ – Jahody obsahují téměř 90% vody, jsou ideálním ovocem pro očistnou kůru a dárcem životní síly i energie, přitom výborně chutnají. Žádné tuzemské ovoce není tak bohaté na mangan, stopový prvek zasahující do celkového metabolismu – posiluje kosti a krev, vyživuje nervy a mozek, podporuje libido, zásobuje pigmenty vlasy a kůži, povzbuzuje činnost hormonů. Koncem zrání jahody získávají antokyany, červené barvivo bohaté na karoten, působí protizánětlivě a antibakteriálně. Vážou jedovaté těžké kovy ve střevech, pomáhají proti trávícím obtížím (plynatost a průjmy), jsou bohaté na kyselinu listovou (důležitá pro krvetvorbu, růst buněk), vitamín C a draslík (odvodňuje, snižuje krevní tlak), zbavují střeva jedovatých látek, zmírňují trávící potíže, posilují imunitní systém a látkovou přeměnu. Působí krvetvorně a podporují růst buněk, odvodňují a snižují krevní tlak, posilují kosti, vlasy a kůži, zvyšují sexuální touhu.
BORŮVKOVÁ – Borůvky pochází původně z Přední Asie a jsou zvlášť bohaté na karoten. Obsahují tanin tříslovinu, která působí proti zánětům a hojí sliznice, antokyan spolu s železem a vit. C příznivě ovlivňuje krvetvorbu, regeneruje zrak a zlepšuje vidění při špatných světelných podmínkách. Látky z borůvek se rychle vstřebávají, omlazují a dávají životní energii, jsou lékem proti stresu – účinné bio látky borůvek uklidňují nervy. Pomáhají při průjmech a jiných střevních potížích, snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi, působí preventivně proti infekcím a posilují imunitní systém, chrání tělesné buňky proti volným radikálům.
MRKVOVÁ – Ranné odrůdy karotky jsou kvalitnější obsahem cukrů i chutí, celulóza chrání živiny, proto se mrkev může pěstovat po celý rok. Mrkev obsahuje betakaroten – provitamín vitamínu A (rekordní obsah), přispívá k normalizaci všech tělesných funkcí, je nejlepším zdrojem vitamínu A, jediná mrkev obsahuje stejně vitamínu A jako velká tableta z lékárny. Bohatě obsahuje také vitamíny B, C, D, E a K. Napomáhá trávení, působí proti hemeroidům, je přirozeným prostředkem proti tvorbě vředů a otoků, velmi zvyšuje odolnost proti infekcím. Pomáhá zachovávat zuby a strukturu kostí. Zabraňuje onemocnění očí, zlepšuje vidění (pomáhá při šerosleposti, světloplachosti a únavě očí). Brání zánětu krčních mandlí, vedlejších nosních dutin a všeobecně dýchacích orgánů. Chrání nervový systém, je posilujícím a vitalizujícím prostředkem při neplodnosti. Pozoruhodně čistí játra. Mrkev obsahuje selen (stopový prvek odvádějící z těla volné radikály), éterické oleje, vlákninu, mnoho glukózy, lecitin, draslík, vápník, hořčík, železo, měď, fosfor, jód a kobalt. Chrání proti volným radikálům, posiluje sliznice, aktivuje látkovou přeměnu v buňkách, zastavuje proces stárnutí a omlazuje, podporuje růst vlasů, nehtů a pečuje o hezkou pleť, posiluje tělesnou imunitu, srdce a krevní oběh.
Z ČERVENÉ ŘEPY – Je velmi hodnotná pro tvorbu červených krvinek, celkově posiluje organismus, čistí krev, má vynikající čistící účinek pro játra, ledviny a žlučník, povzbuzuje činnost lymfatického systému. Nedoporučuji pít najednou více než 200ml, její silně čistící účinek může způsobit točení hlavy, nebo pocit nevolnosti. Během klimakteria dosáhnete touto šťávou lepší a trvalejší výsledky než umělými hormony. Většinou se užívá ve směsi s mrkvovou šťávou.
ZELNÁ – Šťáva ze zelí pomáhá léčit dvanácterníkové vředy, čistí organizmus a její pití vede ke snížení váhy. Nevýhodou je plynatost, ale velmi rychle se zbavíte otylosti. Zelí čistí zažívací trakt, obsahuje vitamin C, chlor, jod, síru. Pomáhá při zácpě a jelikož zácpa je často příčinou nečisté pleti, působí i jako kosmetický prostředek.
OKURKOVÁ – Je silně zásadotvorná a velmi močopudná, podporuje růst vlasů. Směs okurkové a karotkové šťávy má vynikající vliv na revmatické potíže. Stabilizuje krevní tlak na normálních hodnotách. Pomáhá při zánětech dásní. Čistí pleť.
BRAMBOROVÁ – Čistí pleť a je spolu s mrkvovou a celerovou šťávou užitečná při žaludečních, nervových, svalových potížích například u ischiasu či dny.
MERUŇKOVÁ – Obsahuje železo a křemík. Pomáhá při chudokrevnosti.
BOBULOVINOVÁ – (ostružiny, maliny, angrešt) čistící, obsahuje hodnotný přírodní cukr, který pomáhá při detoxikaci.
HRUŠKOVÁ – Má silně močopudný účinek a je cenným pomocníkem při detoxikaci.
RYBÍZOVÁ – Hodnotná pro ledviny a proti zánětlivým pochodům v těle. Zmírňuje zahlenění zažívacího ústrojí.
TŘEŠŇOVÁ – Je bohatá na přírodní cukr a minerálie. Lepší je z tmavých třešní. Obsahuje hořčík, železo a křemík. Je cenná pro čištění krve, účinkuje jako čistící prostředek jater a ledvin.
MELOUNOVÁ – Vhodná při poruchách ledvin, mimořádně zásadotvorná.
BROSKVOVÁ – Obsahuje draslík, vápník a sodík. Má projímavé a močopudné účinky, pomáhá čistit tělo při ledvinových problémech a potížích s močovým měchýřem.
ŠVESTKOVÁ – Má silně projímavý účinek, proto pijte opatrně jen malá množství.
HROZNOVÁ – Je jedním z nejlepších prostředků k vyloučení kyseliny močové z organismu. Povzbuzuje vylučování trávicích šťáv.
DRASLÍKOVÁ SMĚS – Tvoří ji šťávy z karotky, celeru, petržele a špenátu, které jsou bohaté na draslík a obsahují prakticky všechny minerály a soli, které tělo potřebuje. Je to ta nejdokonalejší potravina a pomohla i nemocným, kteří už nemohli přijímat pevnou stravu. Není sice příliš chutná, ale za to účinná.
Diskuze na toto téma se nachází
Čaje tvoří další velice významnou skupinu tekutin, kterými většina lidí pravidelně zásobuje své tělo v pevné víře, že jde o nápoje velice prospěšné, ale opak je pravdou. Nyní se Vám pokusím vysvětlit proč je trvalé pití čajů ať černých, zelených, ovocných či bylinných nevhodné a zdraví škodlivé.
Voda na čaj je naprostý opak zdravé strukturalizované vody získané z roztátého ledu. Převařená voda zbavená krystalické mřížky a radiovitality, nám jako čaj energii odebírá a přitom pocit zahřátí po jeho požití nám tvoří klamavý dojem, že energii dodává. Pití horké vody totiž tělo šokuje a je třeba si uvědomit, že se jedná o naprosto nepřirozenou nepřírodní látku, na níž tělo není geneticky nastaveno. Téměř jsem se nesetkal s tím, že si někdo dělá čaj z destilované vody a přitom pitím čaje z běžné převařené vody přijímáme velké množství anorganických minerálů, které mají značnou schopnost sedimentovat v organizmu. Zanášíme tím tkáně a orgány solnými úsadami, což v konečném důsledku vyústí v nějakou chorobu. Většina čajů dokonce vyvolává závislost čímž se dají považovat za návykovou drogu. Často se pijí čaje slazené, které vyvolávají kvasné procesy v trávícím traktu a okamžité překyselení organizmu.
Černý čaj
Zelený čaj
Černé a zelené čaje s obsahem kofeinu chcete-li teinu vypuzují z těla vápník. To může vyústit až v řídnutí kostí a způsobit osteoporózu. Tein zabraňuje vstřebávání železa do těla. Železo je v těle životně důležité, potřebné zejména k tvorbě červených krvinek, které se starají o okysličování těla. Tein zvyšuje produkci žaludečních šťáv, což je na jednu stranu docela dobré, protože podporuje trávení. Nicméně při pití na méně plný žaludek již špatné, může totiž docházet k narušování sliznice žaludku. Díky tomu čaj určitě není vhodný pro lidi s žaludečními vředy. Ostatní negativní reakce navíc člověk poměrně rychle sám na sobě pozná, jako zvýšený tep i tlak, třes rukou a další projevy ne zrovna užitečného působení na náš organizmus. Tato negativa bohatě převyšují možné pozitivní účinky všeobecně hlásané reklamou, jako že zelený a černý čaj obsahují antioxidanty, které brání srdečnímu kolapsu, nebo se běžně uvádí diskutabilní informace, že zelený čaj pomáhá také bojovat proti rakovině a obezitě. Věřte, že při pravidelné konzumaci smažené tučné stravy s obsahem cukru a soli se bez odbourání kyselin zeleninou a ovocem v takovémto čaji můžete doslova koupat a nijak Vás to proti vzniku zmíněných zdravotních problémů neochrání.
Přírodní ovocné čaje
Ovocné běžně prodávané čaje jsou často téměř čistý produkt mocného chemického průmyslu a mnoho z nich ovoce vůbec nevidělo. Potravinářský průmysl nám zde nabízí snad nejširší spektrum ochucovadel, barviv a ostatních éček spolehlivě ničících naše zdraví. Některé typy dokonce intenzivně rozpouštějí zubní sklovinu, za což mohou různé chemické příchutě. Ale podle odborníků úplně stačí si po napití vyčistit zuby nebo vypláchnout ústa. Radím Vám tyto odborníky ignorovat a pít čistou vodu po které si zuby čistit nemusíte a ústa máte rovnou vypláchnutá. Pokud nepřekonáte zvyk a musíte mít ovocný čaj, připravujte si jej sami z domácích surovin ať škodlivé účinky čaje snížíte na nezbytné minimum a vyhnete se chemickým přísadám.
Pampeliška
Heřmánek
Kopřiva
Máta
Meduňka
Bylinné průmyslově vyráběné pytlíkované čaje nedoporučuji pít hlavně pro jejich zpravidla archivní stáří a naprosto mizivý obsah účinných látek. Naši předkové pili bylinné čaje vždy čerstvé, nejdéle do další sklizně a nespotřebované zbytky již používali maximálně do koupelí. Dnes se nikdo nepozastaví nad doporučenou dobou spotřeby i několik let, ale příroda myslí jinak. Obsah účinných látek v bylinách pochopitelně podléhá času a některé staré byliny mohou být i škodlivé. Něco jiného je čaj z čerstvých vlastnoručně nasbíraných, správně usušených a skladovaných bylin, ten rozhodně škodlivý není a při správné aplikaci může být velice prospěšný. Nicméně trvalé bezdůvodné pití bylinných čajů také zrovna vhodné není, dokonce i když je střídáme, jak je často doporučováno. Je třeba si uvědomit, že takovýto čaj vždy nějak ovlivňuje činnost orgánů a jeho zbytečné popíjení nám vytvoří stav, kdy v případě potřebné léčby již uvedený čaj nezabírá. Hlavně z tohoto důvodu doporučuji bylinné čaje pít pouze za účelem léčby, nikoliv pro vlastní chutě.
Maceráty je pojem obecně málo známý na rozdíl od čaje. Celá finta je v pomalém vyluhování účinných a aromatických látek s cílem zachovat maximum účinnosti, která se přelitím vařící vodou, tedy spařením vytrácí. Ovoce nebo byliny po zalití studenou až mírně teplou nejlépe destilovanou vodou necháme stát při pokojové teplotě 8-10 hodin. Macerací, zvláště v destilované vodě, je možno připravit většinu čajů, jak ovocných tak bylinných s výbornými účinky a vůní. Výhodou je možnost zachování strukturální krystalické mřížky v použité destilované vodě, pokud ji ohřejeme na maximálně 50 stupňů a zachování enzymů ve výluhu. Také minerály, které destilovaná voda nasaje z ovoce, nebo bylin, jsou organické, tělo s nimi dokáže velmi dobře hospodařit a využít je ke stavbě tkání. Případný přebytek takovýchto organických minerálů tělo bez problémů vyloučí a k žádné sedimentaci ve tkáních a orgánech nedochází. Nevýhodou je dlouhá doba přípravy, zpravidla mnoho hodin, která je pro moderního stále spěchajícího člověka docela problém. Šetřit na svém zdraví, byť jen časem, se ovšem krutě nevyplatí a bohužel až po onemocnění to každý poměrně dobře chápe. O to více je zarážející, jak velký nedostatek času má na své zdraví dosud zdravý člověk. Nešetřete na sobě nesmyslně časem a zkuste si nějaký macerovaný nápoj připravit, možná Vás to osloví a naleznete něco, co bude mít pro Vaše chutě i zdraví zásadní význam. Takto připravené ovocné maceráty jsou vhodné k pravidelnému pití a nemají žádné škodlivé účinky. Bylinné maceráty také nepijte samoúčelně, pouze pro chuť, ale pokud možno s léčebným cílem. Počítejte také s tím, že do správně připraveného macerátu z destilované vody a kvalitních, maximálně rok starých bylin, se vyluhuje mnohem více účinných látek, než spařením archivního letitého čaje.
Diskuze na toto téma se nachází
7 – Příklad denního pitného režimu
O tom, jak je dokonalá hydratace organizmu nutná jsem Vás již v předchozích tématech informoval. Dosud jsem se snažil vysvětlit, co pít a co nepít, případně kolik toho za den vypít, ale kdy a jak pít a proč, to se pokusím vysvětlit nyní.
Dospělý člověk vyloučí během dne močí, stolicí a potem za normálních okolností 2 – 2,5 litru vody. Toto množství je také naprosto minimálním množstvím, které je nezbytné dodat, aby organizmus mohl normálně pracovat a netrpěl dehydratací. Já osobně doporučuji pít ještě mnohem více a pod 3 litry denně nedoporučuji klesat příliš často. Moje spotřeba tekutin se pohybuje od 3 do 4 litrů a v letních měsících až 6 litrů. V posledních letech již nepiji nic jiného než čerstvě vylisované šťávy z ovoce a zeleniny, případně mírně zředěné destilovanou vodou. Není to samozřejmě podmínkou, a podle vlastní úvahy, možností organizmu nebo zdravotního problému si může každý vybrat na základě informací z předchozích témat to pravé. Také je vždy lepší pít i méně vhodný nápoj, pokud ideální k dispozici není, než nepít vůbec. Toto doporučení, pro méně chápavé, se netýká nápojů alkoholických s výjimkou zásaditého piva v rozumném množství, případně večer na lepší náladu a spaní je vhodné 0,2 – 0,3 litru kvalitního, suchého, jednodruhového, červeného vína.
Nejdůležitější je pít ráno
Obecně lze tvrdit, že nejdůležitější je zavodnění organizmu ráno před prvním jídlem. Dobře hydratované tělo se daleko lépe uvede do plného výkonu, většinou bez potíží dojde i k spontánní defekaci a tělo se tak zbaví odpadů, vyloučených během nočního úklidu. Toto hlavně ocení ti, kteří mají s vyprazdňováním nějaké potíže. Osvědčený a fungující postup je vypít ihned po probuzení 0,5 litru čerstvě vylisované šťávy z mrkve, pomerančů a jablek, maximálně zředěné destilovanou vodou v poměru 2 díly šťávy a 1 díl vody. Zhruba po 30 minutách vypít znovu 0,5 litru a po dalších 30 minutách opět 0,5 litru stejné šťávy. Já sám piji ráno většinou ještě více, zpravidla 2 – 3 litry, podle ročního období a předpokládané ztráty tekutin během dne v závislosti na předpokládané námaze během dne a reálně dosažitelné nejvyšší teplotě v parných letních měsících. Většině z Vás se to bude zdát hodně, ale vypít ráno méně než 1 litr je opravdu sebevražedný postup, který v konečném důsledku vede k vážným zdravotním potížím. Zhruba 30 min po vypití poslední tekutiny se můžete najíst, za předpokladu, že nejde o čistou šťávu. Pokud pijete čistou šťávu, tak přestávka mezi pitím a jídlem není nutná a jíst můžete už po 5 minutách. Šťáva totiž na rozdíl od vody trávení nebrzdí, ba naopak mu pomáhá a odstup tím pádem není nutný. Toto množství vstřebané tekutiny Vám musí stačit minimálně na 4 – 6 hod, aniž se dostaví pocit žízně a organizmus nijak nebude trpět dehydratací ani při veliké námaze nebo vysoké okolní teplotě.
Jak pít večer
Večeře se víceméně podobá obědu a je možné i více jíst, protože tělo má na trávení potřebný klid. Pro pitný režim platí stejná pravidla jako v poledne a je potřeba vypít 0,5 litru cca 30 minut před jídlem, pokud jde o jinou tekutinu než čistou čerstvě vylisovanou šťávu. Čistou šťávu lze pít těsně před jídlem a její účinky trávení naopak pomáhají. Já sám ještě 30 minut po jídle vypiji 0,5 – 1 litr většinou čisté šťávy, případně šťávy naředěné destilovanou vodou.
V průběhu jara a léta je velice vhodné místo čerstvě vylisovaných šťáv hydratovat tělo pomocí zeleného nápoje, který dodá neuvěřitelné množství životně důležitých látek a velice pozitivně ovlivňuje imunitu. Není sice chuťově tak dobrý, ale jeho mimořádné vlastnosti tu horší chuť rozhodně převyšují a dá se na něj poměrně dobře zvyknout. Ve větším teple navíc není příliš vhodná hydratace pomocí ovocných šťáv, které obsahují poměrně velké množství cukrů a právě zelený nápoj je naprosto nejvhodnější, maximálně dochucený třeba šťávou z ananasu nebo pomerančů. Další možností jsou ovocné maceráty v destilované vodě, případně voda s ledovou tříští, která také velice dobře ovlivňuje imunitu. Uvedený pitný režim je schopen velice rychle upravit mnoho vleklých a víceméně neléčitelných nemocí, jako špatné vyprazdňování, hemeroidy, vysoký tlak a mnoho dalších zdravotních potíží, bez nutnosti užívat jakékoliv léky, a to rozhodně stojí za vyzkoušení. Pravidelné a dostatečné připíjení na vlastní, nikoliv cizí zdraví, se Vám určitě vyplatí, zvláště pokud budete připíjet podle výše uvedeného doporučení. Tak dosti teorie, přejděme k praxi, směle zvedněte půllitr a „Na zdraví“.
Diskuze na toto téma se nachází
