Reverzní osmóza
Dosud jsem se zabýval výrobou vody za použití stejného principu, který se běžně vyskytuje v přírodě. Zjednodušeně řečeno mezičlánkem od znečištěné vody k destilované je vodní pára. Tato metoda aplikovaná v domácích podmínkách má dvě slabá místa – ztrátu strukturální mřížky a velkou energetickou náročnost. Nyní si popíšeme metodu v mnoha směrech dokonalejší, která opět kopíruje některé přírodní jevy a to konkrétně selektivní přenos tekutin, probíhající v buňkách všech živých tvorů včetně člověka. Přesně řečeno, buňky těla žijí na základě osmózy a tento fyzikální jev, používají v procesu výživy. Pomocí osmózy se naše buňky zásobují minerály i solemi a obráceným směrem vypuzují nepoužité odpadní látky. Celý proces převedený do technických podmínek je zajímavý tím, že nepotřebuje mimo běžně používaného tlaku ve vodovodním potrubí žádnou další energii a výsledný produkt nemá odstraněnu strukturální mřížku ledu. Tato struktura je velice důležitá pro dobru schopnost vstřebávání tekutin do tkání, přirovnal bych to ke klíči, který pasuje do zámku.
Celá planeta je vlivem civilizace a nadřazené ignorance pána tvorstva – člověka zamořována tak neuvěřitelně rychlým tempem, že získat v naší zemi pitnou vodu je prakticky nemožné. Naštěstí technika čištění vody jde dopředu rychlým tempem. Již v 50. letech v Barceloně začali s biologickým čištěním vod. Pro první pokusy se používal prasečí močový měchýř. Technika jde kupředu ale celkem dobře, a moudří vědci pro vesmírné programy vyvinuli velice dobrou kosmickou technologii s názvem reverzní osmóza. Filtrace reverzní osmózou umožňuje vyrábět pitnou vodu naprosto z jakékoliv kontaminované tekutiny, třeba i z „močůvky“, což je pro vesmírný program ideální řešení.
Z kontaminovaného zdroje úpravou získávám takto průzračnou pitnou vodu.
Osmózu jako jev objevil laureát Nobelovy ceny Jacobus Henricus van Hoff. Osmóza spočívá v přitahování tekutin některými minerály, tím překoná kapalina atmosférický tlak a dochází k průchodu částic kapaliny polopropustnou membránou. Pomocí tohoto postupu buňky našeho těla vstřebávají minerály i ostatní živiny, a také vypuzují nepoužité odpadní látky. Reverzní osmóza je jenom pouhé otočení stejného procesu, kde čistá voda projde membránou a soli i další znečištění zůstanou na vstupní straně membrány reverzní osmózy, odkud jsou průplachem vody odvedeny do odpadu.
Reverzní osmóza, jako nejdokonalejší běžně použitelná technologie úpravy vody umožňuje odstraňovat téměř veškeré škodliviny, konkrétně 90 až 98% všech minerálních solí, dusičnanů, chloridů, fluoridů, síranů, a dále 95 až 98% těžkých kovů- olovo, rtuť, kadmium, chróm, barium, mimoto také arzen, azbest, selen, organické sloučeniny, bakterie Cryptosporidium parvum, Escherichia coli a dokonce i viry. Toto vše dokáže odstranit, bez dodávané energie a chemikálií pouze fyzikální cestou.
Voda je filtrována v malých domácích stanicích, které mají více stupňů. Celý proces začíná mechanickým filtrem na odstranění nečistot, následuje aktivní uhlí na odstranění chloru, těžkých kovů, dusičnanů a amoniaku, pokračuje hlavní čištění a demineralizace reverzní osmózou, ta odstraní rozpuštěné soli a docílí se tak dokonalé vyčištění. V tomto momentě jde o vodu, zhruba v kvalitě vody dešťové ve vysokohorských oblastech. V tomto stavu ji sám k veliké spokojenosti používám a přes mnohá varování o její nebezpečnosti ji piji já i moje rodina a mnoho mých pacientů a známých. Nikoho dosud nezabila, ani mu nepoškodila zdraví, jak tvrdí oficiální stanoviska státních orgánů. Nicméně pro ty, co se drží úředních postupů, je vhodné obohacení vody o látky pro zdraví údajně nezbytně nutné, Ca, Mg a následně v zásobníku vodu dezinfikovat UV lampou. Moje zkušenosti říkají, že to je zbytečné vyhazování peněz a ještě si tím poškodím zdraví, ale to nechám na zvážení každého z Vás.
Zajímavá informace, zvláště pro muže je, že pouze filtry tohoto typu jsou schopny odstranit z vody estrogen, ženský hormon, který se prokazatelně čím dál častěji dostává do vody z ženské antikoncepce. V současnosti používané vodárenské technologie si s ním v tuto chvíli neumí jednoznačně poradit a zůstává i v takzvané pitné vodě. Estrogen ve vodě má značný vliv na snižování plodnosti u mužů a zapříčiňuje i některé rakoviny.
Sám, jak jsem se již zmínil, používám k naprosté spokojenosti to nejlevnější provedení bez mineralizace a UV lampy. Filtrační stanici mám umístěnou decentně pod dřezem a vodu točím normálně z dalšího vodovodního kohoutku, který mi namontoval instalatér. Nemá to sice plný komfort, voda teče pomalu, tenkým pramínkem do skleněné konvičky. Za hodinu nateče cca 8 – 10 litrů, což se vypít rozhodně nedá a celková roční údržba vyjde zhruba na 300,-Kč. Za tuto směšnou cenu budete pít stále přesně takovou vodu, jako pili naši dávní předkové, i kdyby Vám do Vaší studny někdo nalil benzín nebo naftu. Také si takto můžete upravit vodu v bytech, připojených na městský vodní řád.
Nejlepší je samozřejmě, když vodu nemusíte čistit či filtrovat vůbec. Je možné ji prostě natočit a vypít. Malé množství takto dodaných nečistot Vám totiž dobře zvyšuje obranyschopnost, ale v naší republice je dnes jen velice málo míst, kde je k dispozici takováto skutečně pitná voda.
Diskuze na toto téma se nachází
