Nyní se pokusíme zamyslet na tím, co kvalitu našeho zdraví ovlivňuje a jak lze některé nepříznivé faktory omezit nebo zcela eliminovat.
Diskuze na toto téma se nachází
Kontaminující zátěže a škodliviny přijímáme trvale následujícími cestami.
Předchozí body jsou i v pořadí možné reálné zátěže a její případné ovlivnitelnosti. Pokud se Vám zdá výčet kontaminujících faktorů jako neúplný, upozorňuji na to, že neřeším zátěže, jimž se lze zcela vyhnout, nebo je někteří z nás přijímají dobrovolně a určitě nejsou nezbytné pro zachování života, našeho zaměstnání, ani s nimi nepočítá naše genetická výbava.
Konzumace potravin, potravních doplňků a léků patří k bezkonkurenčně největším zdrojům kontaminace našeho těla jedy a zplodinami, ale pozitivní je velice snadná ovlivnitelnost této zátěže, kde stačí většinou pouze chtít a ovládat se. Na dalších stránkách detailně rozpitváme potraviny z různých důležitých hledisek. Ve zkratce, je to energetika potravin, stav průmyslového zpracování, obsah enzymů, vitamínů, stopových prvků, mastných kyselin, atd. Obecně jde o to, jíst pokud možno co nejméně, respektive s rozumem, potraviny minimálně upravované jak tepelně tak chemicky. Ono totiž téměř vše na co sáhne člověk nebo potravinářský průmysl je zpravidla mnohem škodlivější, než to, co dodala matka příroda.
Jako příklad pro snadné pochopení obrovského rozdílu, vznikajícího průmyslovou úpravou potravin, vezmu obyčejné rajské jablíčko, mimořádně zdravou a chutnou potravinu, která v původním neupraveném stavu je vynikajícím zdrojem zásad, lykopenu, karotenů, kyseliny listové, množství enzymů a vitamínů. Takto aplikované výborně rozpouští a neutralizuje nahromaděné odpadní kyseliny v organizmu, zlepšuje činnost ledvin, vylučování moči, omezuje dnu a revma, léčí hemeroidy a křečové žíly, upravuje tvorbu žaludečních šťáv, posiluje trávení a žlučník, zlepšuje peristaltiku střev a zánět slinivky břišní. Tento výčet zdaleka není úplný, ale i tak je jasné, že je to lék. Proti tomu kečup, také rajče, je vyložený jed působící v organizmu mimořádně silně kyselinotvorně a zákonitě razantně zhoršuje většinu chorob, které syrové rajče léčí.
Další hledisko je v jednoduchosti konzumovaných potravin, čili pokud možno nekombinovat bílkoviny a uhlovodany, tyto kombinace jsou v našem stravování sice normální, ale bohužel téměř nestravitelné. Silně narušují funkci tlustého střeva, centra naší imunity a pak snadněji onemocníme. Naši předkové jedli velice jednoduchá jídla a jejich úmrtnost na civilizační choroby byla minimální, na většině úmrtí se podepisovala nízká úroveň hygienických návyků, a tím pádem i bakterie a viry, což v dnešní době příliš nehrozí.
Můj pohled na konzumaci potravinových doplňků shrnu tím, že ve většině případů jde o nesmyslné vyhazování peněz na základě masivní reklamní masáže a pokud něco pozitivního tato konzumace přináší, tak je to zisk výrobců, prodejců a reklamních agentur. Vám většinou pouze další zbytečnou kontaminaci organizmu škodlivinami, které tělo ukládá do jater, žlučníku, ledvin a dalších orgánů. Uvažujte se mnou, hořčík-mandle, vápník-čerstvě umletý mák, selén-paraořechy, zinek-dýňová semena, podobně vitaminy A-mrkev, C-sladká paprika, D-přiměřené opalování, E-obilné klíčky. Mimo to, že v této přirozené podobě jsou vitaminy a minerály nepředávkovatelné, což se o pilulkách rozhodně tvrdit nedá, jejich účinek je příznivě regulován, nebo umocňován přítomnými enzymy, které v pilulkách určitě nejsou. Zajímavý proti pilulkám je i rozdíl v ceně a chuti.
Poslední, ale velice významná je kontaminace těla léky, speciálně jejich nesmyslné užívání u něhož nejvýznamnější skupiny jsou léky na překyselení žaludku a léky proti bolesti, opět masivně podporované reklamou, nesou totiž dobré zisky. Zde mohu pouze nevěřícně kroutit hlavou nad uvažováním jejich pravidelných konzumentů. V obou případech jde o signalizaci přetížení organizmu a naši nesmyslnou reakci, kdy reagujeme vyřazením této ochranné funkce. Zde nemohu než použít nespisovná slova. Pokud už se musím přežrat, jak to boží hovado, a pak mě logicky pálí žáha což je signál, že jsem to asi přehnal, tak neodstraňuji ten signál, ale odstraním nestravitelný obsah svého pokaženého žaludku a příště se pokusím jíst jako člověk. U analgetik užívání často hraničí s ignorantstvím. Například u kloubů zanesených kyselinami se projeví nesnesitelná bolest a už hledám pilulku. Zde použiji přirovnání poměrně snadno pochopitelné z běžně známé oblasti kuchařského umění. Vezmu papiňák a dám ho na prudký oheň. Po krátké době začne reagovat pojistný ventil a upozorní nás pískáním. Téměř všichni normální lidé stáhnou, nebo úplně uhasí oheň, ale jen málokdo prostě zamáčkne píšťalu a čeká až výbuch rozmetá potraviny po celé místnosti, případně ho i zabije. U kloubů raději zamáčknu píšťalu a čekám na ten výbuch, proč omezovat oheň pouhým ubráním přísunu kyselin, nebo ještě lépe dodat větší množství zásaditě reagujících potravin a píšťala přestane pískat sama i bez analgetik. To vůbec nemluvím o operacích, jejich ceně a zbytečném utrpení při pooperační rekonvalescenci, což představuje tu konečnou fázi výbuchu papiňáku. Pro ty z Vás, kteří dosud nechápou, co na reklamou halasně vychvalovaných, všemi možnými úřady schválených, úplně bezpečných lécích odsuzuji už jen poslední řádek od úplného ateisty. Bože nedopusť, aby si moje mozkové závity někdo druhý omotal kolem svého prstu.
Diskuze na toto téma se nachází
Dobrá hydratace organizmu, vnější a vnitřní hygiena těla patří k oblasti, kde se dopouštíme vlivem nevědomosti nebo lenosti dalších zásadních a život ohrožujících chyb. Pití nápojů produkovaných potravinářskými koncerny, určitě je dobře znáte z neustálých reklamních upoutávek, především alkoholických, energetických, kávy, nápojů na základě mléčných výrobků, perlivých, různě ochucovaných mineralizovaných vod a granulovaných instantních čajů, představuje pro náš organizmus nepředstavitelnou velmi silnou kontaminaci, zpravidla navíc spojenou se silnou diuretickou reakcí, což je kontraproduktivní. V podstatě čím více toho pijeme, tím více naše tělo trpí nedostatkem tekutin. Pokud na tento jev nezaujatě nahlédnu z pohledu výrobců, nic ideálnějšího si ani nelze představit, je to jak perpetuum mobile na trvalé tržby. Z pohledu peněženky zákazníka je ovšem situace dosti bídná, čím více zaplatím, tím více žízním a navíc jako bonus mám překyselení organizmu, trávicí potíže a zánětlivé onemocnění různých orgánů. Zde se na základě zdravého selského rozumu lze řídit tím, že čím levnější, tím zdravější. Ani neperlivé balené pitné vody však nepředstavují ideál pro zdraví a cenovou hladinu i tyto jsou do značné míry kontaminované a zbytečně drahé. Dopřejí nám alespoň možnost tuto tekutinu navázat na tkáně, a pokud jich pijeme dostatečné množství, tak organizmus neničíme dehydratací. Totéž platí i pro bylinné čaje v případě nesmyslného užívání z cvičných důvodů. Tělo si na aktivní léčebné substance navyká a pokud budeme při skutečném onemocnění očekávat léčebný efekt, tak ten se již nedostaví. Co do zdravotních hledisek jsou ideální vody kojenecké a ledovcové, ale cena je nesmyslně vysoká pro běžné pití.
Z tohoto pohledu se jeví jako ideální mít nezávadnou vodu z vlastní studny, kterou je stejně třeba kontrolovat občasným rozborem kvality pitné vody, ale to není bohužel časté, vzhledem k čerpání z malé hloubky. Pokuste se nechat si udělat rozbor toho, co Vám teče doma z kohoutku, a pokud je to městská voda, budete možná příjemně překvapeni, že se jedná o vodu stejně kvalitní jako je pitná voda balená, která je mimochodem velmi pravděpodobně stáčena právě z těchto řádů. Města mají zpravidla studny vrtané, značně hluboké, voda má často poměrně dobrou kvalitu a nezanedbatelně dobrou cenu. Za 1 litr jsou to haléře a ušetříte dvakrát, zdraví i peníze, to je v současné době plné ekonomických reforem určitě dobré. Pokud ani jedna z výše uvedených možností není k dispozici, jste městský člověk, jemuž teče z vodovodu všechno jiné než pitná voda, nezoufejte. Pořiďte si destilační přístroj, není sice levný, ale v delším časovém horizontu jde o velice výhodnou investici. Získáte vodu velice dobré kvality podobnou nejdražším vodám z ledovce a za velice příznivou cenu, kvalita je navíc absolutně pod Vaší kontrolou, což se o balené vodě tvrdit rozhodně nedá.
Tekutina pro provádění vnitřní hygieny má mít podobnou kvalitu jako voda na pití, případně lze použít vodu městskou, ale doporučuji ji převařit. Pro neznalé, vnitřní hygiena je v podstatě, jak bude dále u návodů na provádění jednotlivých technik důkladně vysvětleno, vymývání střev, žaludku, nosu a čelních dutin, případně očí a uší. Je prováděna hlavně pro srovnání bakteriální mikroflóry, odstranění zánětlivých procesů a úpravu anatomických abnormalit jednotlivých orgánů. Je jasné, že část tekutin se vstřebá a tudíž jakákoliv zhoršená kvalita vody je krajně kontraproduktivní. Nemá žádnou cenu bakterie odstraňovat a současně jiné do organizmu zanášet.
Ani voda používaná pro vnější očistu by neměla být moc závadná. Tělo, zvláště silně dehydrované, jak je v současné populaci dost běžné, nasává celým povrchem kůže tekutinu, což zpravidla vnímáme jako příjemný pocit při koupeli. Z tohoto pohledu není příliš ideální sprchování, neboť energii odebírá, ale vynikající je koupel ve vaně nebo bazénu, zvláště pokud přidáme nějaké aromatické, prokrvující, nebo léčivé substance. V tomto případě lze chápat koupel jako hydroterapii, která je mimochodem základem většiny lázeňských procedur. Výsledek je téměř stejný, ovšem v reálných nákladech na koupel v lázních, nebo u Vás doma bude asi značný rozdíl. Osobně Vám doporučuji chápat koupel vždy jako léčebný úkon a podle toho k ní i přistupovat. Ne jen prolétnout pod sprchou, ale maximálně využít léčebné účinky a vychutnat si lázeň. To Vám mimo pokožky opláchne i nervy.
Diskuze na toto téma se nachází
Tato problematika je obzvláště závažná. Dle mého názoru se jedná o velice rozsáhlý soubor faktorů, které nám razantně zhoršují acidobazickou rovnováhu, zbavují nás rezervních zásob vápníku i důležitých vitamínů a tak vlastně zatěžují naše tělo dvakrát. Duševní vyčerpání a stresová zátěž mají u dnešního civilizovaného člověka kumulativní charakter, a při běžném životním rytmu Středoevropana nelze s touto vážnou toxickou zátěží úspěšně bojovat. Tím se nepozorovaně rozvíjí plíživé selhávání našeho duševního zdraví a nastoupí toxémie, následné selhání orgánů na sebe zpravidla nenechá dlouho čekat.
Podívejme se opět na naše dávné předky. Duševní zátěž takového rázu jako je obvyklá v dnešní době, například při studiu, sezení u počítače, při vysokých pracovních nárocích našich zaměstnavatelů by si asi vůbec nedokázali představit. Jejich život nebyl zatížen soustavnými povinnostmi, které jsou běžnou součástí našeho života. Stres je sice samozřejmou součástí našich životů od doby co vůbec lidstvo existuje, ale jde o formu jakou je přijímán a následně odbouráván. Pokud byl náš předek vystaven nebezpečí, ať již napaden predátorem, v boji o území, jídlo nebo při ochraně rodu, vždy po intenzívní duševní zátěži následovala fáze uvolnění. Buď si život zachraňoval útěkem a tím stres prostě vydýchal, nebo po vítězném boji následovala bujará oslava, většinou s tancem, kdy opět došlo k vygumování předchozí stresové zátěže.
Předchozí řádky srovnejte s realitou dnešního života, spěcháme do práce, nebo školy, nestíháme dopravní prostředky. Následuje celodenní duševní zátěž zcela bez pohybu, opět dopravní prostředky s nervozitou při zpoždění, kolapsové stavy v dopravních zácpách, možná i nějaké hádky. Doma pád na kanape a odpočinek u televize a slaných brambůrků. To opravdu tělo dlouho nevydrží a začneme se krmit všemocnými pilulemi, které jak víme z reklam jsou úplně neškodné. Stav se na nějakou dobu zdánlivě stabilizuje a pokud neubereme, dojde k vážnému selhání.
Čelit stresu a duševnímu přetížení lze pouze dobře promyšlenými kroky, stavěnými nejlépe jako součást pravidelného denního, případně týdenního režimu, který prostě nezměníme z malicherných důvodů. Vlastní zdraví musíme vždy chápat jako prioritu a přizpůsobit mu zátěž, ne naopak. Zde je obrana mnohem náročnější, než u předchozích dvou bodů, jídla a pití, ale při určité pravidelnosti je reálná. Vychází hlavně z pravidelného pohybu, nejlépe v přírodě a relaxačních technik, od meditace po poslech esoterické hudby. Určitě doporučuji, ale nepřehánět, střídmou konzumaci vín, optimálně v přítomnosti přítulné přítelkyně. Za těchto okolností je odplavení stresu téměř zaručeno. Jednotlivé možnosti účinné obrany probereme detailně v následných kapitolách
Diskuze na toto téma se nachází
Tento fenomén naší doby je nebezpečný hlavně svou všudypřítomností a tím, že mnohdy je jeho dobrovolné přijímání mylně chápáno jako relaxace a odstraňování stresu. Jeho zdroji jsme obklopeni v průběhu celého dne, ranní budík, ranní zprávy, dopravní prostředky, rušné křižovatky, hluk na pracovištích a večer televize.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace dlouhodobá expozice hlukem nad 55 decibelů znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Hluk nad 65 dB je lékaři uváděn již jako dlouhodobě nesnesitelný a prokazatelně poškozuje zdraví lidí, kteří jsou takové hodnotě vystaveni. Po pěti letech zátěže v hlučném prostředí je podle lékařů jednoznačně diagnostikovatelný vztah mezi hlukem a nemocemi, které hluk způsobuje nebo prohlubuje. A nyní se zamyslete, jak co působí na Vás, když hluk nad 85 dB je velmi hlasitá hudba a k poničení sluchu může dojít již při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130dB. To je o něco větší hluk, než vydává startující letadlo. Velmi jasná je i reakce na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází k únavě, depresi, rozmrzelosti, agresivitě, neochotě, zhoršení paměti, ztrátě pozornosti a celkovému snížení výkonnosti. Hluk způsobuje hypertenzi, poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Je prokázáno, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí.
Obrana je celkem jednoduchá, ale mnohdy společensky problematická. Mimo programového vyhledávání ticha, třeba v lese, jako relaxu, místo diskotéky, nebo rockového koncertu je již nošení ušních špuntů nebo sluchátek chápáno jako něco nenormálního a společensky neúnosného. Vzpomeňte si na Otíka z filmu Vesničko má středisková. Tím nechci naznačit, že se s ním máte ztotožnit v jeho relativní jednoduchosti, ale vyhledávat ticho Vám vřele doporučuji i za cenu menších společenských faux pax, samozřejmě v mezích chápání normálnosti duševního zdraví.
Diskuze na toto téma se nachází
Záření provází lidstvo po celou dobu jeho vývoje a lze je rozdělit na prospěšné, nezatěžující a škodlivé. Civilizace závislá na ekonomickém růstu a elektrické energii nám přináší stále nové a nové zdroje záření, jejichž dopad na naše zdraví dosud není objektivně posouzen. Mimo sluneční záření a úzké spektrum infračerveného, víceméně tepelného záření, ostatní záření nejsme, na rozdíl od zvířat, schopni vnímat. To neznamená, že neexistují, nebo nás neohrožují, ba právě naopak. Již naši dávní předkové vypozorovali místa, kde si nelehne pes, kočka, nebo na nich nikdy nebude stát mraveniště. Takováto místa cíleně vyhledávali, již před stavbou svých sídel, a tak předcházeli zbytečné zátěži zářením, o níž věděli, že má kumulativní charakter a dlouhodobě je škodlivá pro jejich zdraví. Například krysy vnímají i rentgenové a radioaktivní vyzařování. Obecně lze shrnout, že až na málo výjimek je vhodnější se zdrojům záření pokud možno vyhnout.
Prospěšné je v rozumné míře sluneční záření formou letního opalování, kde na základě tohoto záření tělo produkuje vitamin D. K tomu, aby naše kůže vyrobila doporučenou denní dávku vitaminu D, stačí vystavit celé svlečené tělo na 1 minutu denně slunci, nebo v oblečení uskutečnit denně hodinovou procházku na čerstvém vzduchu. Pouze v oblastech, kde nesvítí slunce po dlouhé období, zejména v zimních měsících, je potřeba vitamin D doplňovat potravou. Terapeuticky lze doporučit i záření tepelné a infračervené k celkovému, nebo místnímu prohřátí organizmu či orgánů. Nic však nepřehánět, všeho s mírou dle selského rozumu, případně letitých ověřených zkušeností.
Ostatní typy záření jsou škodlivé a ve vyšších, případně kumulovaných dávkách i smrtelně nebezpečné. Nemá patrně význam rozebírat záření radioaktivní, jehož nebezpečnost je obecně známá a běžně se s ním nesetkáme, také nebudu komentovat nesmyslné zimní opalování v soláriích, čemuž se normální člověk dobrovolně nevystaví, ale podívejme se na domácí spotřebiče a mobilní telefony. V běžné domácnosti je zpravidla mnoho zdrojů elektromagnetických polí jmenovitě lednice, mrazáky, pračky, myčky, ventilátory a záření jmenovitě televizory, domácí počítače, mikrovlnné trouby a mobilní telefony. Tyto nás v průběhu dne neustále zásobují škodlivým vlivem a narušují dokonalou funkčnost našich orgánů. Zatímco elektromagnetická pole sice ruší, ale zásadně nás neohrožují, u záření je škodlivost poměrně veliká. Únavu při delší práci na počítači nebo delším sledováním televizoru zná patrně téměř každý. Dlouhodobá expozice u těchto přístrojů je velice škodlivá zvláště u mládeže a ani starším rozhodně neprospívá. Vyvolává zrakové obtíže, obtíže pohybového aparátu, psychosomatické obtíže a vážná je i problematika elektromagnetického pole generovaného zobrazovací jednotkou. Mimořádná a zcela neopomenutelná je ovšem problematika mobilních telefonů a mikrovlnné trouby. Tyto dvě civilizační vymoženosti představují extrémně vysoká zdravotní rizika, která se pokusím osvětlit detailněji.
Výzkumy se shodují, že vliv používání mobilů na lidské tělo existuje, není však jednoznačně prokázáno, nakolik je záření mobilů nebezpečné. Existuje studie, která naznačuje vztah mezi používáním mobilů a zvýšeným rizikem ušního nádoru. Jiné práce naznačují, že mobilní telefony ohřívají oblast hlavy v místě přiložení přístroje a zrychlují reakce, zřejmě to není bezpečné. Ukázalo se rovněž, že záření vysílané mobilními telefony pravděpodobně poškozuje lidskou DNA, ale zatím je těžké předjímat, jaký to může mít zdravotní dopad. Některé studie naznačují, že mikrovlnné záření z telefonů zvyšuje riziko průniku škodlivých látek z krve do mozku, a kromě nespavosti, změn nálady, depresí a únavy prý důsledkem používání mobilů mohou být migrény a bolesti hlavy. Dále by mobily zprostředkovaně mohly hrát roli ve vývoji určitých nádorů, leukémie, neurodegenerativních nemocí, jako je Alzheimerova choroba, a v určitých případech epilepsie. Domnívám se, že výčet možných komplikací bohatě stačí, rozumný čtenář již pochopí a použije handsfree sadu, nebo pevnou linku pokud je to možné.
Mikrovlnné vaření nejenže není přirozené ani zdravé, ale je pro nás daleko nebezpečnější, než je vůbec kdo ochoten připustit. Zamlčování těchto faktů a důkazů ve prospěch obchodu a průmyslu je obecně známá praxe. Lidé v blažené nevědomosti, bez znalosti vedlejších účinků a nebezpečí bombardují potraviny mikrovlnami, v domnění, že je to bezpečné. Základní hypotéza přírodní medicíny uvádí, že zavedení neobvyklých molekul a energií do lidského těla s největší pravděpodobností způsobí více škody než užitku. V mikrovlnami připravené stravě jsou pozměněné molekuly i přidaná energie. Obojí je v jídle vařeném normálním způsobem užívaným už od objevu ohně nepřítomné. Mikrovlnná energie vyzařovaná sluncem a ostatními tělesy, infračervené záření, spočívá na stejnosměrném proudu. Uměle generované mikrovlny v mikrovlnné troubě jsou produktem střídavého proudu a vyvolávají miliardu i více zvratů polarity za sekundu v každé molekule potravy, na niž narazí. Za těchto okolností je tvorba nepřirozených molekul nevyhnutelná. Bylo pozorováno, že přirozené aminokyseliny přitom vykazují izomerické změny – změny morfologického tvaru a jsou působením mikrovln doslova transformovány do forem pro organizmus jedovatých. Jedna krátkodobá studie podchytila významné, znepokojující změny v krvi jednotlivců, takřka bezprostředně po konzumaci mikrovlnami upraveného jídla. Dobrovolníci jedli různé kombinace stejných jídel připravených odlišným způsobem a všechna jídla zpracovaná mikrovlnnou troubou způsobila významné změny v jejich krvi. Zatímco hodnota hemoglobinu poklesla, stoupla u všech hladina bílých krvinek a cholesterolu. Ke zjištění energických změn v krvi bylo použito luminiscenčních – světélkujících baktérií. Po vystavení účinkům krevního séra, získaného po strávení potravy upravené mikrovlnami byl pozorován významný nárůst jejich vyzařování. Pokud po přečtení těchto řádků vidíte jako lepší úsporu času před zdravím, tak mikrovlnku používejte klidně dál a nezbývá než popřát dobrou chuť.
Diskuze na toto téma se nachází
Tento bod je z mého výčtu škodlivých zátěží poslední a jako takový nejhůře ovlivnitelný. Asi jen málokdo je tak nad věcí, že opustí své dobré zaměstnání ve velkém městě, případně se kvůli špatné kvalitě středoevropského ovzduší prostě odstěhuje někam do Tibetu. Přesto i tak můžeme organizmu hodně ulehčit, hlavně ti, co bydlí ve velkých městech, kde je samozřejmě vzduch podstatně horší, než někde na malé vesnici v zalesněných horách. Omezte škodlivou zátěž na nezbytně nutnou dobu, nejčastěji spojenou s výkonem zaměstnání, časem dopravy nebo docházky na pracoviště a zpět. Doma můžeme kvalitu dýchaného vzduchu zásadně ovlivnit například investicí do pračky vzduchu, ve velkém městě se to určitě vyplatí. Ale i ti, co na takováto relativně drahá zařízení nemají mohou dodržovat určitý ochranný režim.
Kouření asi rozebírat nemusím, ale vysokou škodlivost osvěžovačů vzduchu, různých aerosolů a aroma lampiček zmínit musím, mohou poškozovat zdraví hlavně u dětí. Denní používání aerosolů, například různých čistidel, deodorantů nebo laků na vlasy je spojeno s 30procentním nárůstem průjmů u dětí a má rovněž negativní vliv na zdraví. Ti, kteří denně používají osvěžovače vzduchu a aerosoly, trpí více bolestmi hlavy a depresemi. Lze obecně říci, že v domácnostech, kde se používají tyto chemické látky je mikroklima domácností horší než ovzduší v době smogu. Vlivem tepla se látky odpařují a jejich koncentrace je až tisícinásobně vyšší než ve volném prostoru. Navíc používání osvěžovače překrývá často nepořádek nebo přítomnost plísní, které mohou zdraví vážně poškodit. Tady platí, čím méně, tím lépe a pro provoněný vzduch Vašeho bytu použijte třeba nastrouhanou pomerančovou, nebo citronovou kůru položenou v utěrce na radiátor a některé vonící byliny.
Pokud možno, co nejčastěji vyrazte za zdravím do lesa, na procházku podle řeky, nebo do hor. Lepší očistu organizmu docílíte při vyšší fyzické zátěži, jako je několikahodinová horská túra, běh lesem, lyžování, jízda na horském kole nebo letní plavání v přírodních podmínkách. Ovlivní to pozitivně nejen Váš fyzický stav, ale i Vaše unavené nervy.
Diskuze na toto téma se nachází