Konzumace potravin, potravních doplňků a léků patří k bezkonkurenčně největším zdrojům kontaminace našeho těla jedy a zplodinami, ale pozitivní je velice snadná ovlivnitelnost této zátěže, kde stačí většinou pouze chtít a ovládat se. Na dalších stránkách detailně rozpitváme potraviny z různých důležitých hledisek. Ve zkratce, je to energetika potravin, stav průmyslového zpracování, obsah enzymů, vitamínů, stopových prvků, mastných kyselin, atd. Obecně jde o to, jíst pokud možno co nejméně, respektive s rozumem, potraviny minimálně upravované jak tepelně tak chemicky. Ono totiž téměř vše na co sáhne člověk nebo potravinářský průmysl je zpravidla mnohem škodlivější, než to, co dodala matka příroda.

Jako příklad pro snadné pochopení obrovského rozdílu, vznikajícího průmyslovou úpravou potravin, vezmu obyčejné rajské jablíčko, mimořádně zdravou a chutnou potravinu, která v původním neupraveném stavu je vynikajícím zdrojem zásad, lykopenu, karotenů, kyseliny listové, množství enzymů a vitamínů. Takto aplikované výborně rozpouští a neutralizuje nahromaděné odpadní kyseliny v organizmu, zlepšuje činnost ledvin, vylučování moči, omezuje dnu a revma, léčí hemeroidy a křečové žíly, upravuje tvorbu žaludečních šťáv, posiluje trávení a žlučník, zlepšuje peristaltiku střev a zánět slinivky břišní. Tento výčet zdaleka není úplný, ale i tak je jasné, že je to lék. Proti tomu kečup, také rajče, je vyložený jed působící v organizmu mimořádně silně kyselinotvorně a zákonitě razantně zhoršuje většinu chorob, které syrové rajče léčí.

Další hledisko je v jednoduchosti konzumovaných potravin, čili pokud možno nekombinovat bílkoviny a uhlovodany, tyto kombinace jsou v našem stravování sice normální, ale bohužel téměř nestravitelné. Silně narušují funkci tlustého střeva, centra naší imunity a pak snadněji onemocníme. Naši předkové jedli velice jednoduchá jídla a jejich úmrtnost na civilizační choroby byla minimální, na většině úmrtí se podepisovala nízká úroveň hygienických návyků, a tím pádem i bakterie a viry, což v dnešní době příliš nehrozí.

Můj pohled na konzumaci potravinových doplňků shrnu tím, že ve většině případů jde o nesmyslné vyhazování peněz na základě masivní reklamní masáže a pokud něco pozitivního tato konzumace přináší, tak je to zisk výrobců, prodejců a reklamních agentur. Vám většinou pouze další zbytečnou kontaminaci organizmu škodlivinami, které tělo ukládá do jater, žlučníku, ledvin a dalších orgánů. Uvažujte se mnou, hořčík-mandle, vápník-čerstvě umletý mák, selen-paraořechy, zinek-dýňová semena, podobně vitaminy A-mrkev, C-sladká paprika, D-přiměřené opalování, E-obilné klíčky. Mimo to, že v této přirozené podobě jsou vitaminy a minerály nepředávkovatelné, což se o pilulkách rozhodně tvrdit nedá, jejich účinek je příznivě regulován, nebo umocňován přítomnými enzymy, které v pilulkách určitě nejsou. Zajímavý proti pilulkám je i rozdíl v ceně a chuti.

Poslední, ale velice významná je kontaminace těla léky, speciálně jejich nesmyslné užívání u něhož nejvýznamnější skupiny jsou léky na překyselení žaludku a léky proti bolesti, opět masivně podporované reklamou, nesou totiž dobré zisky. Zde mohu pouze nevěřícně kroutit hlavou nad uvažováním jejich pravidelných konzumentů. V obou případech jde o signalizaci přetížení organizmu a naši nesmyslnou reakci, kdy reagujeme vyřazením této ochranné funkce. Zde nemohu než použít nespisovná slova. Pokud už se musím přežrat, jak to boží hovado, a pak mě logicky pálí žáha což je signál, že jsem to asi přehnal, tak neodstraňuji ten signál, ale odstraním nestravitelný obsah svého pokaženého žaludku a příště se pokusím jíst jako člověk. U analgetik užívání často hraničí s ignorantstvím. Například u kloubů zanesených kyselinami se projeví nesnesitelná bolest a už hledám pilulku. Zde použiji přirovnání poměrně snadno pochopitelné z běžně známé oblasti kuchařského umění. Vezmu papiňák a dám ho na prudký oheň. Po krátké době začne reagovat pojistný ventil a upozorní nás pískáním. Téměř všichni normální lidé stáhnou, nebo úplně uhasí oheň, ale jen málokdo prostě zamáčkne píšťalu a čeká až výbuch rozmetá potraviny po celé místnosti, případně ho i zabije. U kloubů raději zamáčknu píšťalu a čekám na ten výbuch, proč omezovat oheň pouhým ubráním přísunu kyselin, nebo ještě lépe dodat větší množství zásaditě reagujících potravin a píšťala přestane pískat sama i bez analgetik. To vůbec nemluvím o operacích, jejich ceně a zbytečném utrpení při pooperační rekonvalescenci, což představuje tu konečnou fázi výbuchu papiňáku. Pro ty z Vás, kteří dosud nechápou, co na reklamou halasně vychvalovaných, všemi možnými úřady schválených, úplně bezpečných lécích odsuzuji už jen poslední řádek od úplného ateisty. Bože nedopusť, aby si moje mozkové závity někdo druhý omotal kolem svého prstu.