Hlavní menu

Likvidace patogenní mikroflóry

K této problematice je potřeba jako první a velice důležitou informaci sdělit fakt, že řešit střevní patogeny bez důkladného vyšetření stolice zpravidla nikam nevede a místo vyřešení svých potíží se snadno můžete dočkat i jejich zhoršení. Střevní trakt totiž obsahuje stovky druhů bakterií a pravděpodobnost, že se trefíte metodou pokus omyl do té Vaší potížistky je tedy velice malá. Navíc je zde zajímavý paradox, že i ty hodné přátelské bakterie mohou za určitých podmínek zvlčet, přemnožit se a způsobovat zdravotní potíže, nebo Vás klidně i zabít.

V praxi tedy doporučuji se opírat buď o laboratorní vyšetření ze kterých je většinou celkem jasné o jaké konkrétní patogenní bakterie jde. Jde o kultivaci stolice, což je vyšetření, které vyhledává a určuje patogenní bakterie ve stolici. V laboratoři se malé množství čerstvé stolice naočkuje na různé typy růstových médií. Jedná se o agarové půdy, vylité v tenkých vrstvách do krytých sterilních plastových misek. Toto vyšetření má pochopitelně své limity a případně i chybovost, ale i tak Vám zpravidla poskytne relativně slušný obrázek, který malý šmejd je příčinou Vašich potíží.

Ještě lépe je opírat se o vyšetření střevního mikrobiomu, které rozklíčuje jednotlivé druhy bakterií ve střevě mimořádně důkladně a v zásadě se dozvíte, které malé šmejdy máte přemnožené a můžete je pak cíleně řešit. Tento druh testů provádí celkem dost laboratoří jak zde, tak v zahraničí s různou cenovou dostupností a ještě různější informační hodnotou. Osobně jsem po delším hledání vyhodnotil jako nejlepší poměr cena výkon testy od laboratoří myBioma s nimiž spolupracujeme a jejichž testy nabízíme zde https://www.pro-zdravi-az.cz/?ex=zbo2&ia=135&ib=339&id=5335 .V zadní části výsledku testu, který je velice obsáhlý a má rozsah 35-50 stran, jsou uvedeny jmenovitě veškeré bakterie, které tvoří Váš momentální mikrobiom a zde Vás zajímají především proteobakterie jež jsou jednoznačně škodlivé a je tedy potřeba je dostat do normálu.

Nejběžnějšími přemnoženými proteobakteriemi jsou Desulfovibrio, Sutterella, Parasutterella, Bilophila, Klebsiella a Escherichia. Tyto nejběžněji detekované přemnožené druhy proteobakterií Vám dovede ukázat právě vyšetření střevního mikrobiomu a následně se lze cíleně zaměřit na potlačení té Vaší konkrétní potížistky. Existují pochopitelně i další zde nevyjmenované proteobakterie nicméně ty nejsou tak časté, což ovšem neznamená, že nejsou problematické.

Takto některé z proteobakterií vypadají pod mikroskopem :

Klebsiella

Escherichia

Proteobakterie produkují ve významném množství LPS (lipopolysacharid), což je v zásadě toxin (endotoxin). Různé bakterie produkují různé verze LPS a proteobakterie tvoří nejprozánětlivější varianty LPS. Náš imunitní systém na tyto toxiny reaguje tak, že spouští v celém těle mírný a mnohdy i obtížně detekovatelný zánět, který se může manifestovat velice nespecificky jako například různé trávicí potíže, nevysvětlitelné autoimunitní reakce, široké spektrum psychických problémů jako deprese, paniky, mozkovou mlhu a stálou nevyřešitelnou únavu, kterou dnes trpí velká část naší populace. Mezi další v zásadě vážné komplikace patří zánět v cévách, srdeční potíže, obezita, cukrovka, jaterní onemocnění a mnoho dalších zdravotních potíží, které zpravidla nastupují plíživě a medicína je dovede dosti obtížně řešit, nebo spíše pouze potlačovat.

V zásadě tedy nebudu daleko od pravdy když si dovolím tvrdit, že stav většiny civilizačních onemocnění přímo koreluje s hladinou LPS a snížením hladiny LPS se lze naprosté většiny civilizačních chorob zbavit, nebo je minimálně dostat pod kontrolu. Z výše uvedeného je tedy celkem jasné, že čím méně proteobakterií si budeme ve svém střevě pěstovat, tím nižší budou hladiny LPS a tím lépe se nám bude dařit řešit své zdravotní potíže. Dokonce i v případě, že nám konkrétní proteobakterie ve střevě produkují LPS, lze alespoň omezit pronikání tohoto endotoxinu do těla omezením konzumace nasycených tuků a alkoholu a je nutné vyřešit děravé střevo. Jednoznačně je vhodné odstranit ze svého jídelníčku vše co propustnost střeva zvyšuje a hlavně z léčiv vyřadit NSAID přípravky ať již volně prodejné nebo na předpis protože ty zásadně zvyšují právě propustnost střeva. Mezi běžné volně prodejné NSAID patří ibuprofen (Advil, Motrin) a naproxen (Aleve).

Další důležitá věc co je potřeba vědět a udělat je pochopit že LPS odstraňují z těla játra rozkládáním procesem zvaným deacetylace a část vylučují přímo do žluče, která se ovšem přes děravé střevo může zase dostávat zpět do krevního řečiště, tedy zacelení střeva a masivní podpora jater je stěžejní úkol pokud se hodlám svých zdravotních potíží zbavit. Na podporu jater je vhodné nasadit byliny a pro zvýšení funkceschopnosti jater je podstatné srovnat hladinu zinku do optimální hodnoty kvůli enzymu alkalická fosfatáza (ALP) nutného k rozkladu LPS.

Při eliminaci proteobakterií se vyskytují určitá úskalí o kterých je dobré vědět a vyhnout se tak případným dalším zbytečným potížím. Podstatná část proteobakterií při svém vymírání vypouští daleko intenzivněji obsažený LPS do krve a tím vzniká enormní zátěž na vylučovací orgány v medicíně běžně popisovaná jako HERX reakce, správně Jarischova-Herxheimerova reakce, což je vlastně odezva organizmu na endotoxin z rozpadlých bakterií tedy v zásadě různě silná otrava organizmu. Tento problém nenastává pouze při aplikaci tvrdě působících medicínských přípravků, jako jsou například specifická antibiotika určená pouze pro vyčištění střevního traktu třeba Normix, ale vyvolat ho mohou i přírodní přípravky z bylin jako berberin, oregano, tymián a další. Z výše uvedeného plyne že vymírání je potřeba citlivě řídit, aby uvedené HERX reakce byly minimalizovány a průběh léčby byl pokud možno bezproblémový.

Eliminace proteobakterií by mohla být pro lepší pochopení vysvětlena i jako válečný stav vyhlášený konkrétnímu etniku na konkrétním území (v tomto případě naše střevo) s cílem jeho vyhlazení, což lze provádět různě tvrdou formou. Od těch přímých, tedy jak bylo výše zmíněno pouhým vybíjením protivníka, ale i nepřímo postupným přesidlováním konkrétního území novým etnikem v našem případě pomocí přátelských bakterií. Zde se velice osvědčilo podporování a dodávání prospěšných druhů bakterií, hlavně jde o producenty butyrátu, například Lactobacillus a Bifidobacterium, které snižují pH tlustého střeva. Proteobakterie špatně prosperují v kyselejším prostředí, tedy optimální pH vaší stolice by se mělo pohybovat v rozmezí 5-6,5 pH. Velkým pomocníkem je v západních společnostech poměrně málo známá bakterie Bacillus subtilitis (česky bacil senný), kterou naopak přímo miluje východní kuchyně a takovým klasickým příkladem jídla bohatého na tento druh bakterie je NATTO. Když už se bavíme o válčení tak v tomto případě NATTO není známý vojenský pakt, ale Nattō (納豆) je tradiční japonské jídlo vyrobené z celých sójových bobů, které byly fermentovány pomocí Bacillus subtilis var.natto. Tuto specifickou poživatinu lze zakoupit v prodejnách zdravé výživy, nebo si ji vyrábět doma a i když asi nepůjde o potravinu, která každému nemocnému bude chutnat v zásadě téměř každému může prospět.

Takto vypadá uvedená bakterie Bacillus subtilis a sojové Natto :

Bacillus subtilis

Natto

Bakterie produkující butyrát lze jednak dodávat a také podpořit správnou výživou tedy pomocí prebiotik (například triphala, jilm kluzký, GOS, psyllium a další) a prebioticky působících potravin ( například česnek, potraviny s obsahem inulinu a další). Pro lepší pochopení lze použít různé druhy vláknin, ovšem je potřeba si dávat pozor na další mrzutou komplikaci kdy některá prebiotika mohou paradoxně množit i nepřátelské proteobakterie. Jako příklad uvedu třeba proteobakterii Sutterella, kterou eliminuje berberin a Bacillus subtilitis a proteobakterii Bilophila, kterou stejné doplňky naopak podporují. Je tedy nezbytně nutné mít jasno co hodlám ve svém mikrobiomu eliminovat a co naopak množit jinak si způsobím spíše další potíže, jak jsem psal hned v úvodu tohoto článku. V zásadě totéž platí i obráceně, kdy některé přípravky eliminující proteobakterie mohou ve vyšších dávkách likvidovat i prospěšné producenty butyrátu, tedy přátelské bakterie, například bifidobakterie může potlačit berberin, neem, oregano, tymián. Nakonec na internetu snadno najdete dost příspěvků zmiňujících větší poškození střevního mikrobiomu pomocí extrémně vysokých dávek oreganového oleje a dalších jinak zdravých a prospěšných látek.

Pokud chcete snížit proteobakterie bez větších potíží, tak správná výživa a prebiotika jsou nejlepší a nejbezpečnější cesta, přičemž lze zobecnit několik základních výživových doporučení:

•Snížit příjem tuků

•Zvýšit příjem vlákniny s ohledem na to, aby nedocházelo ke zhoršení trávení například nadýmání.

•Zvýšit příjem polyfenolů, jejichž bohaté zdroje ve stravě představují borůvky, třešně, jahody, ostružiny, švestky, červená jablka, hroznové víno, kaštany, lískové ořechy, pekanové ořechy, černé tahini, fialová mrkev, červená mrkev, fialové brambory, zelí, špenát, červená cibule, brokolice, červený salát, červená rýže, černá rýže, červená a černá quinoa, černé olivy a další zdroje polyfenolů s ohledem na to, aby nedocházelo ke zhoršení trávení.

•Zvýšit příjem zdrojů prebiotik a prebioticky působících potravin jako česnek, cibule, pórek, chřest, artyčoky, luštěniny, červená řepa, slunečnicová semínka, dýňová semínka, hnědá rýže, mandle, kakao, zelený čaj a další zdroje opět s ohledem na to, aby nedocházelo ke zhoršení trávení.

Užitečná mohou být prebiotika laktulóza a fruktooligosacharidy (FOS), ovšem prebiotika je potřeba zařazovat velice opatrně opravdu od miniaturních dávek, protože mohou vyživovat za určitých podmínek i konkrétní proteobakterie. Po nasazení prebiotik je velice vhodné znovu otestovat svůj mikrobiom během 2-4 týdnů a tím si ověřit, že hladiny některých proteobakterií Vám nerostou. Jednoznačně není vhodné užívat prebiotika při bakteriálním přerůstání tenkého střeva (SIBO). Zvýšená plynatost je po nasazení prebiotik v zásadě přirozenou reakcí, ale výrazně zvýšené roztažení břicha a extrémně silné nadýmání nikoli. Pokud se tedy po nasazení prebiotika nafouknu jako koza po mokrém jeteli, určitě nebudu poslouchat kohokoliv včetně lékařů jak je to prebiotikum prospěšné a ihned ho vysadím, nebo snížím dávku, tak aby problém odezněl. Po odeznění potíží prebiotikum opět pomaličku zařadím a v případě opakování stejných potíží vysadím a již ho vyřadím minimálně na půl roku, nebo někdy i trvale.

Určitě je dobré výše uvedené kroky vedoucí k přeformátování střevního mikrobiomu prodiskutovat se svým lékařem a i když třeba nebude schopen, nebo ochoten se o dané problematice bavit, za čímž může stát holý fakt, že zrovna toto téma nemá do hloubky nastudované, získáte třeba jiný pohled na věc. Nakonec vždy více hlav více ví, tedy můžete se lépe vyvarovat případných chyb, než změníte svůj jídelníček, nebo začnete užívat jakékoli nové doplňky a léky.

Diskuze na toto téma se nachází