Hlavní menu

Úprava kyselosti

Téma kyselosti v organizmu je na internetu celkem široce probíráno a k tomuto tématu dokonce existuje i množství knih nicméně i tak panuje v tomto tématu řada nejasností, nebo minimálně špatného pochopení konkrétních souvislostí a přímého i nepřímého vlivu kyselosti na organizmus. Pokusím se tedy krátce shrnout co vše kyselost pro organizmus dle mého názoru znamená, co je schopna pozitivně nebo negativně ovlivnit a jaký vliv má konkrétní stav kyselosti na naše zdraví.

Nejdříve se podíváme na bakterie, kvasinky a plísně a vyjasníme si jednu věc, která je pro pochopení vlivu kyselosti na zdraví člověka zásadní. Půjdeme na to naprosto názorně a to konkrétně přes příklad výroby vína z hroznů. Většina lidí ví že výroba vína probíhá zkvašením čerstvé šťávy z hroznů pomocí kvasinek, které při kvašení produkují alkohol a na závěr celého procesu odumírají a klesnou na dno nádoby. Někteří si řeknou, že logicky spotřebují cukr a pak vymřou hladem, ale proces se dá chápat i jinak. Čerstvá šťáva z hroznů je silně zásaditá a tato zásaditost podporuje kvašení, v průběhu procesu si kvasinky sami okyselují prostředí až na hodnoty pH, kde jejich život není možný a zahynou. Podobně fungují i jiné organizmy, které nám mohou výrazně škodit, například bakterie kdy konkrétně proteobakterie potřebují k dobré prosperitě prostředí ve střevě výrazně zásaditější než přátelské bakterie, které naopak prosperují v prostředí kyselém.

Z výše uvedeného plyne, že přebytek zásad v organizmu nebude zrovna výhra protože budu vlastně podporovat různé šmejdy a tím si zhoršovat zdravotní stav. Jak se tento fakt dá vysvětlit proti všude zmiňovanému potřebnému odkyselení organizmu. Zde jde o celkem zásadní rozpor i když jenom zdánlivý, protože autoři většiny publikací se baví o kyselosti moči a k němu vztahují i měření stavu kyselosti. Matoucí je tedy práce těla s případně dodávanou zásadou nebo kyselinou. Pokud dodáváme zásady tělo paradoxně spotřebovává kyseliny a naopak. S trochou nadsázky se tedy tím, že močíme zásady uvnitř okyselujeme a naopak pokud močíme kyseliny držíme uvnitř zásaditý stav. Zásaditý stav je jak bylo výše zmíněno nežádoucí, nebo je minimálně nežádoucí jeho dlouhodobé setrvání, protože prospívá šmejdům a tím podrývá naše zdraví.

Jak se tedy postavit k úpravě kyselosti na správné hodnoty když do celého procesu vstupuje ještě faktor zásadotvornosti a kyselinotvornosti, tedy paradox, že přijmu kyselinu třeba chlorovodíkovou a ona má zásadotvorný vliv, což platí pro některé další kyseliny především z ovoce a dalších potravin a totéž platí i naopak, kdy některé zásady naopak působí kyselinotvorně. Navíc do procesu vstupuje nezanedbatelný faktor stresové reakce, která automaticky rozhazuje kyselost a to i v případě, že je ten stres generován zamořením těla nějakým šmejdem, třeba bakterií, nebo zbytečnou fyzickou zátěží například sportem nebo náročnou prací s tím, že duševní práce je plně srovnatelná s prací hornickou a mnohdy ji i předčí.

Za daných okolností musí většině lidí dojít, že pouze odkyselováním například jedlou sodou, nebo pomocí různých minerálních směsí se stav dlouhodobě upravit nedá, nebo lépe řečeno je nemožné ten stav dlouhodobě udržet ve správných hodnotách třeba v případě, že dotyčný člověk bude stále vystaven stresu. Zcela zásadní rozdíl bude na relativně horší stravě ve stavu parasympatiku než na super stravě ve stavu sympatiku. Zde zmíním všem dobře známou sošku Buddhy, která právě symbolizuje stav parasympatiku při kterém tělo relativně snadno drží srovnaný stav kyselosti i na v zásadě neovlivnitelné stravě. Cesta tedy vede skrze vyvážený klidový stav duše i těla a slušnou stravu.

Stav kyselosti je udáván v hodnotách pH, které je možno v průběhu dne kontrolovat přeměřením hodnot čerstvé moči lakmusovým papírkem, nebo přesněji pH metrem. Správný průběh těchto hodnot by měl kolísat mezi stavem kyselosti a zásaditosti a měnit se pravidelně v průběhu dne. Ráno by měla být hodnota pH cca 5,5-6 pH v průběhu dne vystoupat v odpoledních hodinách na 7-7,8 pH a večer zase klesnout na hodnotu kolem 6 pH. Celkový denní průměr ze všech náměrů by se měl správně pohybovat v hodnotách 6,4-6,8 pH. Pokud použijete pH papírky je potřeba si koupit takové, které mají poměrně úzkou výseč ze stupnice pH a ukazují ideálně i desetiny hodnoty pH jinak jsou běžně dostupné papírky s plným rozsahem stupnice pH od hodnoty 1 pH do hodnoty 14 pH značně nepřesné. Pokud se hodlám kontrolou pH více zabývat je jednoznačně vhodnější pH metr a to ideálně kontaktní, který dovede změřit i pH jiných materiálů než moči konkrétně se bavím o pH slin a stolice.

Ilustrační ideální hodnoty pH zdravého člověka.


Čas..…..pH moči….pH slin
6.00..…..5.50….…….6.40
7.30..…..5.50….…….6.40
9.00..…..5.80….…….6.80
10.30.…..6.20….…….7.00
12.00.…..6.40….…….7.60
14.00.…..6.60….…….7.80
15.30.…..7.80….…….7.00
18.00.…..6.60….…….7.20
20.30.…..6.40….…….6.60
23.30.…..6.00….…….6.60

Denní průběh křivky pH

Jako u všeho tak i u hodnot pH moči je mnoho názorů a co autor, to jiný názor. Nicméně zdravý člověk ráno správně začíná na hodnotě 5,5-6 pH, pomalu v průběhu dne stoupá k vrcholu kolem 14 až 15 hodiny, kdy je hodnota 7,5-7,8 pH a pak zase klesá na hodnotu večerní cca 6 pH. Celkový denní průměr hodnot by měl být pokud možno kolem hodnoty 6,4-6,8 pH, což je správná hodnota zdravého člověka. Pokud si člověk problematiku do větší hloubky nastuduje, zjistí že se nejedná o jediné nezpochybnitelné hodnoty, které je nutné mít za každou cenu, ale jde hlavně o pravidelný pohyb acidobazického pístu, tedy pohyb kyselosti moči od prostředí kyselého k zásaditému a naopak, kdy pH je ráno 5,5-6 pH, během dne vystoupá na hodnotu 7,5-7,8 pH a večer zase klesne na hodnotu kolem čísla 6 pH. Průměrné denní pH je tedy ideální na hodnotách 6,4-6,8 pH, pak funguje člověk dobře.

Některé zdroje na internetu i v knihách uvádějí že moč má být ideálně stále zásaditá což je krajně sporné a probereme si důvody. Dlouhodobá alkalizace moči není zcela bez rizika protože člověk je mnohem lépe adaptován na acidózu (kyselost) než na alkalózu (zásaditost). Zdravá moč v zásadě neovlivňuje kvalitu krve, tedy její okyselení nebo alkalitu. Jedině v případě, kdyby dlouhodobě (měsíce až roky) měla moč pH < 4,5 nebo > 8, „vyskratuje“ ledviny a krev je tím pádem bez regulace životně důležité srovnané hladiny kyselosti 7,4 pH.

Trvale alkalické pH moči může signalizovat infekci ledvin či močových cest bakteriemi, nebo podezření na poruchu acidifikační schopnosti (funkce ledvin). Důležitým vodítkem je zde pH vzorku ranní moči, které u zdravého dospělého jedince má u ranního vzorku hodnotu < 6,0 pH. Fyziologické pH moči je v rozmezí 5,0–6,5 pH, krajní hodnoty jsou 4,5–8,0 pH a dle hodnoty lze vyhodnotit stav jako Acidurie < 5,5 pH nebo Alkaliurie > 6,5 pH. Extrémní hodnoty v kyselé nebo zásadité oblasti budí podezření na špatné měření, v horším případě ukazují patologické změny.

Ledviny kromě toho, že udržují krev na hodnotě 7,4 pH v přísně velice malé toleranci, upravují také záměrně kyselost moči pod 6 pH. Zde vás asi napadne proč je během noci moč kyselá < 6 pH až do rána? (v tomto čase běžně nejíme). V tomto období dne zabraňuje nízká hodnota pH množení bakterií, prostě neumožní bakteriím infikovat močové cesty, protože při tomto nízkém pH nejsou bakterie schopné přežít a kolonizovat prostředí. Dále nízké pH rozpouští případně vytvořené krystalky fosforečnanů a jejich uhličitanových struktur, vytvořených během dne, kdy má moč hodnoty > 7 pH. Nyní se vám může zdát, že by bylo výhodnější mít moč permanentně na hodnotách pod 6 pH. Ovšem na nízkých hodnotách pH se ale zase tvoří krystalky z kyseliny močové a šťavelanu vápenatého tedy člověk by si zrovna nepomohl. Následně v průběhu dne (čas kdy jíme) hodnota pH vyšplhá na 7 pH či 8+ pH a rozpouštějí se šťavelanové a močové konkrementy. Pak znovu během noci až do rána se pH stáhne pod 6 pH a tak stále dokola. Tímto koloběhem se chrání močový aparát proti infekcím a zaneřáděním různými druhy krystalků, písku, kamínků atd. Šikovně zařízené, ne? V každém případě by vám nyní mělo být jasné proč je potřeba držet správné pH a sledovat zda mě funguje acidobazický píst tedy pravidelné střídání kyselého a zásaditého prostředí. Celý proces se dá docela zásadně modulovat i konkrétní stravou kde člověk (Homo sapiens) jako vegetarián bude náchylnější na tvorbu fosforečnanových kamenů (dlouhodobější alkalická moč), jako masožravec na tvorbu kamenů z kyseliny močové a šťavelanu vápenatého (dlouhodobější kyselá moč) a jako všežravec má vlastně největší šanci vyhnout se tímto zkamenělinám (pravidelné střídání kyselého a alkalického prostředí).

Moč, tedy asi většina již chápe tak, se podíváme na sliny. Jejich měření papírkem ještě jak takž jde, ale musíte si plivnout na čisté sklíčko a na něm změřit hodnotu pH. Zde se již určitě lépe osvědčí kontaktní pH metr s plochou sondou který je schopen zjistit pH i z velice malého vzorku a v minimální vrstvě, stačí pouze aby měřená látka pokryla celou plošku sondy, která má v průměru cca 1 cm. Zde zjistíte že pH slin reaguje na stravu celkem rychle a je tedy nutné provádět měření s odstupem od jídla a pití minimálně 20-30 minut, aby naměřená hodnota nebyla jídlem ovlivněna.

Papírky na měření pH

pH metr Extech

Ještě zajímavější je sledovat pH stolice, které se moc nemění a mělo by být správně na hodnotách 5-6,5 pH. Zde jde o hodnoty docela zásadní protože škodlivé bakterie – proteobakterie špatně prosperují v kyselejším prostředí, tedy optimální pH vaší stolice by se mělo pohybovat v rozmezí 5-6,5 pH. Naopak toto správné kyselé prostředí stolice a obecně koncové části našeho trávicího traktu přímo vyhovuje přátelským butyrát produkujícím bakteriím. Vzhledem k tomu co vše dovedou proteobekterie napáchat, případně přátelské butyrát produkující bakterie spravit, je jednoznačně dobré si tento stav správné kyselosti hlídat minimálně v případě nějakého onemocnění. Zde se již bohužel při měření pH člověk bez kontaktního pH metru neobejde a stav se papírkem změřit nedá. Klientům kteří se mě ptají proč by to nemělo jít odpovídám, „Pokud přimáčknete papírek na hovno pak snadno zjistíte že uvidíte zase hovno, nikoliv barvu jeho hodnoty pH.“ Kontaktní pH metr má skleněnou sondu ze sintrovaného – propustného skla kterou po změření pH stolice omyjete důkladně teplou vodou a je připravena k dalšímu použití. Po čase se pochopitelně ty mikroskopické dírky také zanesou, ale sonda se dá vyčistit buď louhem, kyselinou nebo pepsinem a zase funguje normálně.

Nyní by již snad mělo jít pochopit jak důležitou a zdraví zásadně ovlivňující veličinou je stav kyselosti v našem těle a probereme si možnosti jak tento stav regulovat. Hodnotu pH moče lze ovlivnit zcela zásadně stravou, kdy prostě zařadíme do jídelníčku více zeleniny, nebo ovoce, kdy takovým zářným příkladem je třeba okurka a meloun, které rovnají pH moče velice rychle, ale rozhodně ne trvale. Skalní odmítači zeleniny a ovoce mohou nějakou dobu pracovat s jedlou sodou, nebo lze na trhu zakoupit odkyselující směsi minerálních látek kde jako příklad může sloužit Tepperweinova směs. Tepperweinova směs je variace jedlé sody, což je čistý hydrogenuhličitan sodný. Pravidelné používání jedlé sody nevyhovuje každému proto je v Tepperweinově směsi část hydrogenuhličitanu smysluplně nahrazena jinými alkalickými solemi. To zmírňuje nepříjemnou chuť čisté jedlé sody a přemíra sodíku je nahrazena užitečnými makro minerálními prvky jako vápník, hořčík, draslík a fosfor – který v Tepperweinově směsi je ve formě fosfátu – je krom toho důležitým biogenním prvkem (kosti, zuby). Osobně jsem zastánce řešení kyselosti pomocí stravy, nebo čerstvých šťáv ze zeleniny a ovoce a jedlou sodu, nebo Tepperweinovu směs aplikovat jen v případě nouze.

Proč odkyselovat pomocí těch minerálních přípravků jen v případě nouze je jasné pokud se budu zabývat hodnotou pH stolice kde snadno zjistím, že zde si kyselé prostředí budují především butyrát (kyselina máselná, nebo jinak kyselina butanová) produkující bakterie, které vyžadují pro své ideální životní podmínky rozpustné a nerozpustné vlákniny, které nelze pomocí minerálních přípravků do střeva dodat. Pochopitelně i zde si mohou skalní odmítači zeleniny a ovoce pomoci údržbou pH stolice pomocí očistných a léčebných klystýrů, což zase nemusí vyhovovat každému. U klystýrů je až zarážející totální neznalost problematiky u dnešní populace, kdy je ze strany medicíny lidem vštěpováno že neodbornou manipulací s hadičkou irigátoru o průměru maximálně centimetr si lze vážně poškodit střevo. No asi bude v populaci nějaké mizivé procento lidí zcela bez mozku – totálně nemyslících jedinců kterým by se to za určitých podmínek povést mohlo. Nedovedu odhadnout jak vysoké procento takových jedinců bude, viděl bych to maximálně na nějaké mizivé promile, tedy ani ne jedno procento. Nicméně tento blud rizika je tak silně v populaci zakořeněn, že bych to skalní odmítání viděl ještě jakž takž logické u běžné heterosexuální mužské populace, která je na svůj vejfuk dosti háklivá protože jim takové praktiky asociují čtyřprocentní komunitu. Daleko více ovšem člověka zaráží že tu tenkou hadičku vidí jako zásadní problém i ženy, které mnohdy praktikují anální styk, kde se používá běžně nástroj daleko většího průměru, který žena navíc nijak neovládá. Správným podáváním očistných a léčebných klystýrů lze docílit snížení proteobakterií a zlepšení butyrát produkujících bakterií ve střevě. Uvedu například klystýry s přídavkem kyselých látek jako jablečný ocet, kefír, který navíc působí i probioticky, případně v zahraničí se léčebně aplikují přímo klystýry s butyrátem a mají velice dobré výsledky zvláště u onemocnění střev. Absolutní špičku mimo butyrátu představují mini klystýry se správně zředěnou !!! kyselinou chlorovodíkovou, které nejen upravují pH a likvidují proteobakterie ve střevě, ale dovedou se vstřebat a řešit i mnoho dalších míst v těle.

Cest ke zdraví jak vidíte je mnoho a hodnota pH je jedna z mnoha i když velice podstatná a rozhodně se vyplatí si stav minimálně v případě onemocnění překontrolovat a pokud zjistím, že je něco jinak než by být mělo pokusit se chyby odstranit. Většinou se tím zdravotní stav celkem rychle stabilizuje a problémy odezní.

Diskuze na toto téma se nachází