Tento fenomén naší doby je nebezpečný hlavně svou všudypřítomností a tím, že mnohdy je jeho dobrovolné přijímání mylně chápáno jako relaxace a odstraňování stresu. Jeho zdroji jsme obklopeni v průběhu celého dne, ranní budík, ranní zprávy, dopravní prostředky, rušné křižovatky, hluk na pracovištích a večer televize.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace dlouhodobá expozice hlukem nad 55 decibelů znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Hluk nad 65 dB je lékaři uváděn již jako dlouhodobě nesnesitelný a prokazatelně poškozuje zdraví lidí, kteří jsou takové hodnotě vystaveni. Po pěti letech zátěže v hlučném prostředí je podle lékařů jednoznačně diagnostikovatelný vztah mezi hlukem a nemocemi, které hluk způsobuje nebo prohlubuje. A nyní se zamyslete, jak co působí na Vás, když hluk nad 85 dB je velmi hlasitá hudba a k poničení sluchu může dojít již při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130dB. To je o něco větší hluk, než vydává startující letadlo. Velmi jasná je i reakce na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází k únavě, depresi, rozmrzelosti, agresivitě, neochotě, zhoršení paměti, ztrátě pozornosti a celkovému snížení výkonnosti. Hluk způsobuje hypertenzi, poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Je prokázáno, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí.

Obrana je celkem jednoduchá, ale mnohdy společensky problematická. Mimo programového vyhledávání ticha, třeba v lese, jako relaxu, místo diskotéky, nebo rockového koncertu je již nošení ušních špuntů nebo sluchátek chápáno jako něco nenormálního a společensky neúnosného. Vzpomeňte si na Otíka z filmu Vesničko má středisková. Tím nechci naznačit, že se s ním máte ztotožnit v jeho relativní jednoduchosti, ale vyhledávat ticho Vám vřele doporučuji i za cenu menších společenských faux pax, samozřejmě v mezích chápání normálnosti duševního zdraví.